Rozbor takovéto situace je k dohledání v ročence estonské armády. „Námořnictvo má v současné době v provozu jak námořní miny, tak protilodní střely,“ uvádí v ní generál.
„Spolu s Polskem, Švédskem a Finskem, které právě vstoupily do NATO, bychom měli být schopni dosáhnout jednoho z našich klíčových cílů: možné blokády v Baltském moři,“ upozornil Herem.
Podle estonského generála „je proto extrémně nepravděpodobné, že by agresor byl schopen rozmístit námořní a protivzdušnou obranu v Baltském moři“.
Estonsko v poslední době vlivem ruské invaze na Ukrajinu zdvojnásobilo objem své pozemní obrany a modernizovalo protitankovou a protivzdušnou obranu.
Země začala také ve velkém nakupovat munici velké ráže a plánuje během příštích dvou let uvést do provozu více samohybných houfnic, obrněných transportérů, systémů protivzdušné obrany středního doletu a vícenásobných raketometů.
Herem sebevědomě uvádí, že tyto „schopnosti mohou zabránit okupaci“ Estonska, ale nemusí stačit na to, aby Rusko odradily od rutinní vojenské agresi zaměřené na destabilizaci regionu.
„Měli bychom pokračovat v tom, abychom se přizpůsobovali situaci, a přijímat tvrdá rozhodnutí,“ dodal Herem s poukazem na zmíněnou blokádu.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSeverovýchodní křídlo Severoatlantické aliance v poslední době nejvíce trápí rušení signálu GPS, kterého se podle pobaltských států dopouští Rusko. Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska minulý víkend odděleně varovali před riziky spojenými s rušením satelitního navigačního systému v oblasti Baltského moře, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska.
Dva roky již trvající ostrá válka na Ukrajině vede pobaltské státy i k dalším protiopatřením. Například zpevňují obranu svých hranic s Ruskem.
