Dívám se na hodinky. Konečně bude za pět minut poledne. To skončí čtvrtá hodina a děti mají více než hodinu na oběd a odpočinek. Ale na to, že jsme soukromou školou, za kterou rodiče platí velké peníze, je jídlo v našich jídelnách dost nejedlé. Jistě, dají se najít i pokrmy, kde to neplave v oleji, ale ovoce a kvalitní maso už těžko.
Pozdní příchody jsou zcela běžné a někdy se studenti cestou někam poztrácejí. Takže máme na telefonu dozory, kterým hlásíme, kdo chybí. Oni pročesávají chodby a přilehlé místnosti a opozdilce nám přivedou.
