„Baví mě napojení s hudbou, když ji interpretuji svýma rukama pro lidi, kteří se mnou hrají, a ti následně pro publikum. Nikdy jsem si nic nevysnívala, jsem šťastná za to, kde jsem,“ říká historicky první žena na postu šéfdirigenta v Česku.
Co to pro vás znamená, že budete první šéfdirigentkou?
Myslím, že už bylo na čase, aby to někdo prolomil. Z mého pohledu je to vtipná shoda náhod, že jsem to zrovna já. Je to pro mě čest, ale také nic důležitého, na čem bych chtěla stavět. Doufám, že to obecně pomůže náhledu na ženy dirigentky. Aby se to začalo brát jako normální a nebyla to taková exotika. Aby měly ženy dirigentky rovné příležitosti jako muži. Ale ve výsledku bychom měli hodnotit na základě uměleckých kvalit, a ne podle pohlaví nebo vzhledu. Přála bych si, aby se to stalo normou. Aby holky, které o dirigování sní, se toho nebály.
Není to něco, co se odehrává v uzavřených sálech pro hrstku lidí. Byla bych ráda, aby to byla moderní záležitost také pro mladé lidi.
