„Měli bychom podporovat Ukrajinu v tom, aby uchránila maximum ze svého území, a paralelně s tím vytvářet ve spojení s našimi spojenci tlak na to, aby znesvářené strany usedly k jednacímu stolu. To by mělo běžet zároveň. Ale nemůžeme říkat lidem, že mír bude jenom tehdy, když prostě přestaneme dodávat zbraně Ukrajině. Takhle to rozhodně není,“ upozornil Pavel v pořadu Hráči na Blesk.cz, kde hovořil i o nedávném výroku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Ten na začátku března prohlásil, že „již neexistují žádné červené linie a Paříž by mohla poslat vojáky na Ukrajinu v případě, kdyby Rusové postoupili směrem na Kyjev a Oděsu.“
Vojáky bychom mohli vyslat, pokud Rusko postoupí až ke Kyjevu, naznačil Macron |
„Nejsem obeznámen s tím, co měl Macron na mysli pozemními operacemi. Můžeme vést vážnou debatu o možném výcviku na území Ukrajiny, případně údržby nebo oprav techniky na Ukrajině. Macronova slova ale vnímám jako vzkaz Rusku, že Francie je připravena hájit zájmy své demokracie i jinými nástroji. Neviděl bych to zatím ale jako blíže specifikovaný plán, protože se spojenci zatím nebylo nic takového konzultováno,“ řekl Pavel pro Blesk.cz.
„Přímé zapojení vojáků Aliance do bojů by platilo jen v případě článku 5, který se vztahuje pouze na členy NATO. Ukrajina ale není členem, a proto jej na ni nemůžeme aplikovat. Pokud nedojde k přímému napadení jednoho z členů NATO, tak nemůže dojít ani k legitimnímu nasazení vojáků České republiky,“ vysvětlil český prezident.
Povinná vojenská služba není řešení
Již na začátku února také Pavel spolu s ministryní obrany Janou Černochovou ujistili občany, že se nechystá obnovení odvodů a zavedení povinné vojenské služby. V posledním rozhovoru pro Blesk.cz Pavel dodal, že návrat k povinné vojenské základní službě tak, jak ji Češi znali, nepovažuje za řešení.
„Ono to může fungovat v zemích s jinou tradicí, ale ne u nás. Já spíš vidím cestu v tom, jak zprostředkovat lidem, kteří o to mají zájem, možnost výcviku, alespoň toho základního,“ dodal Pavel. Navíc podle něj máme možnost podporovat mnohé odbornosti jako obsluhu dronů nebo spojovacích prostředků. To je podle Pavla mnohem smysluplnější, než plošné zavedení povinné vojenské služby.
26. února 2024 |
Vojenská základní služba podle Pavla nemá v Česku dobrou pověst. „Pro mnoho mužů to byly ztracené dva roky života. Tato představa přežívá v myslích lidí dodnes. Pokud by však služba byla na základě dobrovolnosti, a stát v tom půjde lidem naproti ve spojení s benefity, to je pro nás mnohem přijatelnější,“ dodal český prezident.
„Co se týká administrativních odvodů, ty tu měly být už od doby našeho přechodu na plně profesionální armádu. Dnes ten administrativní úkon neprobíhá, a stát tak nemá představu, s jakými lidskými zdroji může pro obranu státu počítat. Přitom máme stále v platnosti branný zákon, který všem občanům ve věku 18-60 let ukládá povinnost podílet se na obraně státu. Stát ale pro případnou mobilizaci nemá žádné údaje těch lidí,“ řekl Pavel.
Práce paní Filipi si vážím
V rozhovoru pro Blesk.cz se český prezident vyjádřil i ke končícím velvyslancům v Moskvě, ale také v Sýrii. Právě tam skončila po 13 letech ve funkci Eva Filipi. Jako jedna z mála západních diplomatů zůstala v zemi i za občanské války. Filipi však později uvedla, že se jí od ministra zahraničí ani od prezidenta nedostalo žádného poděkování.
„Nebylo zvykem, že by prezident děkoval jednotlivým velvyslancům za dobu jejich služby. Já si její práce velmi vážím, jednu dobu byla pojítkem pro spojence. Proč k tomu uznání nedošlo ze strany ministra zahraničí, to nevím. Já jí ho vyjadřuji tímto způsobem,“ podotkl Pavel.
V Moskvě končí český velvyslanec. Jeho místo bude neobsazené |
V Moskvě pak Pavel chce plnohodnotné zastoupení, ale zároveň z toho nechce dělat „obchod“. „Nechceme dělat ústupky jenom proto, že nám bude schválen velvyslance v Moskvě. Má smysl na tom pracovat. Bude ale záležet, jak k tomu přistoupí Rusko. Jestli se bude částečně snažit vrátit k normám běžným mezinárodním vztahům,“ řekl Pavel a dodal, že je potřeba najít ten správný čas.
Amnestie neslouží k vyprázdnění věznic
Na závěr rozhovoru pro Blesk.cz padla otázka i na složitou situaci v českých věznicích, které jsou dlouhodobě přeplněné. „Amnestie nemůže sloužit jako nástroj k vyprázdnění věznic. Takhle to Ústava určitě nezamýšlela,“ uvedl český prezident. „Bez vazby na úpravu trestního řádu a sazebníku o ničem plošném neuvažuji,“ doplnil Pavel.
Stovky žádostí o milost chodí na Hrad v souvislosti s měkkými drogami. K 15. březnu jich Pavel obdržel 410. Žádné ale nevyhověl. „Pokud dostanete žádost o milost od člověka, který prodal desítky kilogramů drog a získal za to značné finanční prostředky, tak to není důvod k udělení amnestie. To bychom popřeli její smysl,“ vysvětlil své konání český prezident.
