Oslovení politici ze sněmovního branného a bezpečnostního výboru zároveň poukazují na to, že armáda v současnosti nemá pro případné odvedence potřebné prostředky od ubytování po výzbroj. O diskusi o vojenské službě mluvil v úterý náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda podle něho musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný a armáda není naplněná a stárne. „Nemluvím o vojně komunistického typu. Ve světě existují různé modely,“ nastínil Řehka na tradičním Velitelském shromáždění armády, které hodnotilo stav ozbrojených sil a výhledy do budoucna.
„Návrat vojny tak, jak ji někteří pamatují, je nereálný,“ poznamenal místopředseda výboru Jan Hofmann z nejsilnější vládní ODS. Míní, že armáda by měla předložit politikům několik variant a ti by pak rozhodli, zda některou z nich vyberou, nebo zda nevyberou žádnou. „Jaké ty návrhy budou, nechci spekulovat. Armáda nemá ani ubytovací prostory, ani výcvikové prostory a vybavení,“ podotkl Hofmann. Ke zvýšení motivace lidí připojit se k armádě by podle něho měla pomoci její modernizace. „Dnešní mladí vojáci slouží mnohdy na strojích stejných jako jejich otcové a někdy i dědové. To se teď mění. Pro aktivní zálohy je zde například modernizace jejich vybavení a zvýšený náborový příspěvek,“ uvedl.
Za potřebné pokládá zavedení nějaké podoby vojenské služby člen branného výboru za koaliční TOP 09 Marek Ženíšek. „O podobě můžeme diskutovat, ne už tolik o tom, zdali bude nějaká podoba potřeba zavést. Historie ukazuje, že pro konvenční konflikt je dostatečný počet dobře vycvičených záloh tím, co pak rozhoduje o výsledku. Bylo tomu tak vždycky a je v našem národním zájmu být co nejlépe připraveni,“ uvedl.
Počet rekrutů nestačí, armáda potřebuje víc lidí, shodli se Řehka s Černochovou |
Místopředseda výboru za vládní STAN Josef Flek připomenul, že Česko není vzhledem k současné bezpečnostní situaci první zemí, která se záležitostí zabývá. „Za mě bychom se měli bavit pouze jak, kdy, od jakých ročníků, jestli to udělat dobrovolnou nebo povinnou formou,“ řekl.
Osobně se kloní k dobrovolnému základnímu výcviku. Mladí lidé by jej podle něho mohli brát jako věc prestiže, navíc by získali výhodu z hlediska vlastní bezpečnosti pro případ hrozby nebo války. „I kdyby to bylo formou dobrovolné části, musíme být připraveni nejen infrastrukturou, ale také výbavou,“ poznamenal Flek. Základní výcvik by podle něho mohl trvat jeden rok nebo 1,5 roku, účastníci by měli dostávat plat, ubytování, stravu a případně další výhody.
Pro návrat vojenské služby v jakékoli podobě by nezvedl ruku místopředseda branného výboru Pavel Růžička z opozičního hnutí ANO. Nedává podle něho smysl už jen tím, že lidé ji nevykonávají s plným nasazením, je nutné je někde ubytovat nebo najít školitele. „Pokud potřebuju získat personál, tak ten personál zaplatím,“ řekl Růžička.
Jestliže Řehka dopustil zmrazení platů a odebrání některých výhod, vojáci jsou demotivovaní a ti, kterým končí závazek, odchází do civilu, poznamenal. Růžička se také pozastavil nad tím, že Řehka své náměty nepřednesl při projednávání nové branné legislativy účinné od poloviny loňského roku. „Nechápu, že se teď pan generál probudí a znovu otvírá věci, které mohly být vyřešené,“ dodal.
Nejoblíbenější holka v Alianci. Triko pro Babiše zaujalo, Černochová spustila prodej |
„Potvrzují se naše slova, že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 byla chyba,“ řekl člen branného výboru za opoziční SPD Radovan Vích. Do současnosti tak podle něho nebylo odvedeno asi 1,5 milionu lidí. „To je deficit, který bude těžké nějakým způsobem dohnat,“ podotkl. K obnově základní vojenské služby ale není podle Vícha politická vůle. Jediným řešením by byla podle něho aktivní role státu při dobrovolných odvodech osmnáctiletých, kteří by se zúčastnili dvouměsíčního výcviku.
Pro takový postup ale teď podle Vícha chybí ubytovací i školitelské kapacity, výstroj a výzbroj. „Armáda v tomto trestuhodným způsobem zaspala,“ soudí Vích. Za současného početního stavu by armáda byla schopná podle něho chránit jeden kraj po dobu dvou týdnů. „Armáda musí mít schopnost se válečně rozvinout při stavu ohrožení státu nebo válečném stavu na devadesátitisícovou armádu,“ řekl.
