Náčelník generálního štábu Karel Řehka poděkoval vojákům. „Poslední rok byl bohužel znovu zasažený válkou na Ukrajině. Sledujeme narůstající vojenskou spolupráci Ruska s autokratickými režimy, vojenskou výrobu. Naše podpora napadené Ukrajině rozhodně neopadne. Jen v loňském roce jsme vycvičili čtyři tisíce ukrajinských vojáků,“ řekl.
S pomocí Ukrajině i v dalším roce války počítá i ministryně obrany Jana Černochová. „Ukrajina je v první linii obrany, v její podpoře musíme pokračovat, na hledání dalších forem podpory Česko nerezignuje,“ slíbila.
Armáda spálila kalendáře kvůli symbolu míru. Absurdní, říká jejich autor |
Šéf generálního štábu odsoudil nedávný rozhovor Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem. „Snažil se odklonit pomoc Západu Ukrajině, povedl se mu ale přesný opak,“ zhodnotil Řehka.
Řehka vedle pomoci Ukrajině hovořil i o budoucnosti české armády. Členství v NATO z Česka nesejmulo odpovědnost budovat vlastní silnou armádu, zdůraznil. Za svou prioritu označil bojeschopnost armády. „Klademe důraz na výstavbu a výcviku obraných jednotek. Zadáním armády je, abychom dokázali obstát i před jaderně vyzbrojenou zemí,“ upřesnil náčelník.
Řehka zdůraznil, že armáda potřebuje nové členy, které je třeba motivovat. „Loni přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo sedm tisíc uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat,“ řekl.
S cílem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc aktivních záloh počítají strategické dokumenty armády k roku 2030. „V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4 300 vojáků aktivní zálohy.
Armáda posouvá modernizace a nákupy. Dejte 3 % HDP a budou, říká Řehka |
Spoléhat se pouze na členství v NATO by bylo chybou i podle ministryně. „Z členství v NATO plynou nejen výhody, ale i zodpovědnost. Česko nesmí být černým pasažérem, musí být aktivní a plnit své závazky,“ upozornila Černochová.
Ministryně v projevu zrekapitulovala hlavní modernizační projekty armády, mimo jiné nákup 24 letounů páté generace F-35 nebo bojových vozidel pěchoty CV90. Připomněla, že ČR jedná s Německem o možném nákupu tanků Leopard 2A8, rozhodnutí by podle ní mělo padnout v letošním roce.
Česko podle ní také dospělo ke stejnému závěru jako zbytek Severoatlantické aliance. „Bez konkurenceschopného a odolného průmyslu není možné budovat žádnou obranu. Nepostradatelný význam průmyslových kapacit se projevuje i v dodávkách napadené Ukrajině,“ uvedla Černochová. Proto se podle ní ministerstvo snaží na všech úrovních s průmyslem jednat, změna bude podle ní citelná také v přístupu bank a finančních institucí k úloze obranného průmyslu.
Černochová ocenila, že Česko má nově zákonem zakotveno, že bude dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. „Pokud se nám bude v budoucnu ekonomicky dařit a budeme mít připravené projekty, jsem připravena přijít do vlády s návrhem na navýšení rozpočtu. Dvě procenta jsou minimum, to není strop, to je podlaha,“ řekla ministryně.
Ministerstvo obrany loni uzavřelo 13 tisíc smluv za 110 miliard korun, řekla v úterý Černochová. Z toho bylo 12 tisíc smluv za 31 miliard s českými subjekty.
Kulisy sporu Černochové s Řehkou. Vyšetřování korupce nekončí |
Podle posledních údajů, které ministerstvo obrany zveřejnilo loni na podzim, Česko od začátku ruské invaze darovalo Ukrajině vojenskou techniku v zůstatkové hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun. Mezi dary byla i letecká technika, desítky tanků, bojová vozidla, raketomety i ruční zbraně a munice.
Posledního podzimního velitelského shromáždění se účastnil také prezident Petr Pavel, kvůli nemoci na něm chyběla Černochová, kterou zastupoval náměstek František Šulc.
Velitelské špičky se setkávají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku.
