Už loni město vypsalo architektonickou soutěž, v níž měli odborníci za úkol si poradit s prostory čítajícími více než dva tisíce metrů čtverečních, navíc s důrazem na energetickou úspornost. Do soutěže se přihlásilo téměř čtyřicet architektonických kanceláří a město nyní odhalilo vítěze – projekt od studia Pelčák a partner architekti.
„Veřejná soutěž ukázala další cestu. Kromě jediného návrhu je to cesta rekonstrukce namísto bourání objektu. Všechny záměry mají vysokou kvalitu a bylo poměrně složité vybrat ten vítězný,“ poznamenal břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní). Na návrhy architektonických kanceláří, které postoupily do užšího výběru soutěže, se mohou lidé po celý únor podívat v Městské knihovně Břeclav.
Odborná porota města na vítězném projektu ocenila především to, jak organizuje jednotlivé části. Tedy knihovnu, sál, vzdělávací či volnočasové zázemí a kavárnu, které mohou být provozovány samostatně, ale i ve vzájemné spolupráci.
Břeclav chystá nové koupaliště i bazén. Nabídnou hrátky za půl miliardy |
Vybrané studio Pelčák a partner architekti se drželo kréda, že knihovna není jen místem, kde se půjčují knihy. „Je prostorem pobývání s cílem vzdělávání, aktivního trávení volného času, zprostředkování kultury, utváření občanské společnosti a sociálních kontaktů,“ myslí si architekti. A právě těmto trendům svůj návrh podřídili.
Vedle knihovny se tak do moderní budovy vejde společenský sál, v návrzích je i technologické centrum pro školy, městský archiv a komerčně využitelné prostory, například kavárna, bistro a obchodní plochy.
Stávající knihovna je na hraně kapacit
Studio ponechává budově její jedinečný historický industriální charakter a zachovává i dřevěnou cylindrickou střechu. Celou stavbu pak propojuje s okolním prostranstvím. Myslí také na energetickou úspornost, experti totiž navrhují na střechu umístit fotovoltaické panely s různým sklonem.
Pelčák a partner architekti mají za sebou významné projekty, získali také řadu českých cen i nominací na mezinárodní úrovni. Z nejbližšího okolí mohou lidé znát například jejich stavbu archeologické základny v Mikulčicích, v Brně je pak jméno zakladatele studia Petra Pelčáka spjato s přestavbou Fakulty informatiky a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, s budovou Trinity a Galerií Vaňkovka nebo s výstavbou polyfunkčního bloku v Trnité.
Nová chlouba Brna. Židovskému muzeu navrhli Japonci nekonečnou stuhu |
Ředitel Městské knihovny Břeclav Marek Uhlíř proměnu tržnice vítá. „Náš stávající objekt je na hranici kapacit. Kromě půjčování knih navíc pořádáme různé vlastní akce, zároveň prostory knihovny využívají i jiné subjekty, například pro pořádání tanečních lekcí či PC kurzů. Některé zájemce musíme odmítat,“ upozorňuje.
Dům, v němž knihovna nyní sídlí, není ideální hned z několika důvodů. „Stojí na nevyhovujícím místě. Jsme u frekventované silnice, je problém sem některé větší věci přivézt, často tím blokujeme dopravu. Budova navíc není bezbariérová, je v ní spousta schodů,“ poznamenává ředitel.
Příliš megalomanské, namítají kritici
Registrovaných čtenářů má knihovna necelé tři tisíce, ročně se v ní protočí sto tisíc lidí, z toho asi šedesát tisíc za účelem výpůjčky knih. „Moderní budova pro nás znamená další možnosti, můžeme rozšířit naše aktivity,“ má jasno Uhlíř.
V plánu je tak třeba speciální hub, v němž si lidé vyzkouší nové technologie, například 3D tisk či práci s roboty. „Chtěli bychom také zřídit nahrávací studio pro muzikanty. Využívat by jej mohly i děti, které nemohou třeba kvůli sousedům cvičit na hudební nástroj doma. Zároveň nová budova nabídne společenský sál, který nyní v Břeclavi citelně chybí,“ uzavírá ředitel.
Město zatím netuší, kdy se opravdu začne stavět, natož v jaké termínu se knihovna do nových prostor přesune. „Jde o vzdálenější projekt, který je součástí revitalizace areálu cukrovaru,“ řekla mluvčí města Ivana Solaříková.
Reakce místních na nový záměr se různí. Zatímco někteří se na novou knihovnu těší, jiní ji považují za megalomanskou, debatu na Facebooku vyvolává otázka financování. „Bez dotací to pravděpodobně nepůjde,“ podotkla Solaříková.
Obyvatelé pochybují také o tom, že pětadvacetitisícové město bude schopné tak velkou budovu plně využívat. „Lidé se moc upnuli na slovo knihovna. Kromě ní tam toho bude spousta, třeba právě společenský sál na plesy, kavárna nebo restaurace. Využití tyto prostory rozhodně najdou,“ uzavírá mluvčí.
