Duda v budově Belvederu jednal s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Předtím slavnostně jmenoval své dva nové poradce. Na akci pozval i dva odsouzené poslance Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika, které přitom na příkaz soudu hledala policie. Ta si pro ně došla přímo do prezidentského paláce.
Prezident mezitím odjel a když se o zatčení poslanců dozvěděl, chtěl se vrátit. V tom mu však zamezil řidič autobusu, což Wojciech Kolarski z kanceláře prezidenta označil za záměrnou akci. Mluvčí magistrátu však uvedla, že autobus měl poruchu brzdového systému.
Polští poslanci se fotili s Dudou, i když je hledala policie. Zatkla je v paláci |
Teorii, že městská hromadná doprava přispěla k zadržení dvou politiků strany PiS, posléze ironicky okomentovala řada polských představitelů. „Konspirace autobusů? Opravdu?“ napsal na sociálních sítích primátor Varšavy Rafal Trzaskowski. Připojil i graf, podle něhož hodnotí velmi kladně dopravu v polském hlavním městě 89 procent jeho obyvatel.
Komunikacja miejska w @warszawa. Zawsze do usług 👌
PS Spisek autobusowy? Naprawdę? https://t.co/Dt3VOzKviZ
Kamiński vyhlásil hladovku
Za zneužití pravomocí soud oba poslance v roce 2015 nepravomocně odsoudil, Duda však oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky.
Oba zatčení poslanci se tak stali předmětem sporu, jenž dokládá úskalí současného rozložení moci v Polsku, kdy klíčoví aktéři politické scény jsou ze dvou znepřátelených táborů. Na jedné straně je proevropská vláda premiéra Donalda Tuska, na druhé prezident Duda, blízký spojenec národněkonzervativní PiS.
Poslanci jsou nyní ve vazební věznici. Tam exministr vnitra Kamiński oznámil zahájení hladovky. „Prohlašuji, že považuji své odsouzení... za akt politické pomsty,“ uvedl Kamiński v prohlášení, které přečetl jeho bývalý spolupracovník Blažej Pobožy. „Jako politický vězeň jsem od prvního dne svého uvěznění zahájil hladovku,“ dodal.
Náměstkyně ministra spravedlnosti Maria Ejchartová podle portálu RMF 24 v reakci uvedla, že jde o jeho osobní rozhodnutí. Kamiński ani Wąsik podle ní nesplňují evropská kritéria pro to, aby byli kvalifikováni jako političtí vězni. To, že je politik ve vězení, ještě neznamená, že je politický vězeň, řekla Ejchartová.
Prezident Duda ve středu řekl, že jím zatčení dvojice politiků hluboce otřáslo, a trval na tom, že jeho dřívější milost pro ně je platná. „Jakýkoliv pokus zbavit je mandátů je nezákonný,“ prohlásil. Oba označil za „křišťálově čestné“. Dodal, že nespočine, dokud nebudou na svobodě. Poláky vyzval, aby zachovali klid.
Dvě komory jednoho soudu proti sobě
Jedna z komor polského Nejvyššího soudu pak zamítla odvolání Kamińského proti zániku jeho poslaneckého mandátu. Minulý týden jiná komora téhož soudu, kterou Soudní dvůr EU považuje za nelegitimní, naopak zrušila rozhodnutí předsedy dolní komory parlamentu, které se týkalo zániku mandátu Kamińského. S tím ovšem dotyční poslanci nesouhlasili a obrátili se na Nejvyšší soud, jeho Komora pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné pak rozhodnutí o zániku mandátů zrušila.
Pracovní a sociální komora Nejvyššího soudu ve středu označila dřívější rozhodnutí Komory pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné za neplatné. Podle TVN 24 soudce Bohdan Bieniek ve svém odůvodnění uvedl, že Nejvyšší soud neprověřuje správnost pravomocného rozsudku a k „zániku poslance dochází ze zákona“. Komora pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné podle Bienieka navíc „nemá postavení nezávislého a nestranného soudu“ a tudíž její výroky nejsou právně závazné.
Unijní tribunál loni v prosinci uvedl, že podle evropského práva komora pro mimořádnou kontrolu není „nezávislým a nestranným soudem“, protože je složena ze soudců jmenovaných „v rozporu se základními národními pravidly“. Komora vznikla v rámci kritizovaných justičních reforem bývalé vlády PiS. Podle agentury Reuters je mimo jiné zodpovědná za rozhodnutí ohledně platnosti voleb včetně těch říjnových, po kterých PiS přišla o moc.
K projednávání případu Kamińského je podle Bienieka vhodná Pracovní a sociální komora Nejvyššího soudu, která teď také rozhodla. Nyní je na maršálkovi Sejmu, tedy předsedovi polského parlamentu, Szymonu Holowniovi, aby oznámil rozhodnutí o zániku mandátu Kamińského v úředním věstníku a doručil ho volební komisi. Na základě informací od volební komise pak může začít proces obsazení uvolněných poslaneckých mandátů.
Gazeta Wyborcza napsala, že oba politici přišli o svá poslanecká křesla ve chvíli, kdy padl prosincový verdikt soudu. Podle ústavy „do Sejmu (...) nemůže být zvolena osoba, která byla pravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin,“ uvádí deník. Proto den po rozsudku Holownia oznámil zánik jejich mandátů.
