Aby nedošlo k omylu, nakonec spolu samozřejmě mluvili polsky.
Dokud si nezavolali, byli oba lehce nervózní, ale zdvořilostní fráze odhodili, když si po třech minutách potykali: „Já jsem Zbyšek, ty Marek. Tak to bude lepší.“
Po půldruhé hodině si děkovali navzájem za povznášející zkušenost. iDNES Premium mohlo být u toho jako svědek a našeptávač otázek. Překvapivé zjištění: tentokrát výřečný kněz tolik prostoru neměl. Spíš poslouchal.
Czendlik: Dlouho jsi pracoval v Čenstochové, kde stojí klášter Jasná hora, nejvýznamnější poutní místo Polska. Jak ty to vlastně máš s vírou?
Papszun: V mém životě je velmi důležitá, ale beru ji jako něco intimního, protože si myslím, že je to individuální záležitost každého z nás. Bez ohledu na to, jestli jsi fotbalista, kněz nebo třeba novinář.
