„Týká se to všech zákazníků na vysokém a velmi vysokém napětí,“:řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Důvodem rozhodnutí vlády je výrazný růst regulované složky energií v příštím roce pro velkoodběratele, mezi které patří především průmyslové podniky.
„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem, a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala.
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu.
Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé.
„Uvědomujeme si, že pro některé podniky z energeticky náročných odvětví může dojít v příštím roce k razantnímu zvýšení výdajů na energie, proto jsme se rozhodli vyslyšet hlasy zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy a do zhruba dvou týdnů najdeme pro tyto firmy řešení,“ uvedl dříve ministr Stanjura. Podle ministra Síkely by opatření mělo být cílené na nejvíce ohrožené subjekty, a to bez potřeby notifikace ze strany Evropské komise.
Energeticky náročnému průmyslu s cenami energií pomůžeme, slibuje vláda |
Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.
Minimální mzda bude od ledna 18 900 korun
Vláda ve středu rozhodla také o zvýšení minimální mzdy pro příští rok.
Nejnižší výdělek se podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL od ledna zvýší o 1600 korun na 18 900 korun, což bude znamenat zvýšení o 9,2 procenta. Odbory prosazovaly výraznější růst, podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda naopak růst pomaleji.
Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce.
Vláda schválila také změny v platech lékařů, zubařů a farmaceutů. Od ledna začnou doktoři po absolvování fakulty či po dalším specializačním vzdělávání pobírat víc než dosud. Přesunou se v platových tabulkách do vyšších tříd. Základní výdělek se jim tak zvedne o několik tisíc korun. Stejný postup bude i u zubařů. S vyššími třídami se počítá i u lékárníků.
„Nařízení vlády definuje úpravy platových tříd především pro lékaře, kteří začínají pracovat po ukončení studia. Dochází k posunu v platových třídách,“ uvedl ministr Jurečka.
Přesuny lékařů v platových tabulkách jsou součástí dohody, kterou minulý pátek uzavřeli zástupci odborů a lékařské komory s premiérem Petrem Fialou a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem z TOP 09 po několikatýdenních jednáních poté, co řada lékařů vypověděla dohody o přesčasech. Podepsaný dokument upravuje i příplatky 5000, 8000 a 15.000 korun, které by měli lékaři podle vzdělání dostávat.
