Kallasová se ve Washingtonu zúčastnila konference nazvané Politico Defence Summit. Když dostala otázku, zda by uvažovala o svém působení v čele NATO, odpověděla prostě: „Ano.“
Její středopravá Reformní strana bezprostředně nereagovala, ale podle mluvčí partaje se Kallasová bude během sobotního sněmu v Tallinnu ucházet jako předsedkyně o další mandát.
Kallasová v estonských volbách jasně zvítězila, porazila konzervativce |
Současný politický šéf NATO Jens Stoltenberg by měl odstoupit v říjnu příštího roku po deseti letech ve funkci, připomněla AP. Stoltenbergovo funkční období bylo v červenci počtvrté prodlouženo, protože 31 členských zemí NATO usoudilo, že je jednodušší ponechat v čele Aliance zkušeného vůdce než se během války Ruska proti Ukrajině pokoušet dohodnout na jeho nástupci, poznamenal Reuters.
Šestačtyřicetiletá právnička Kallasová patří v Evropské unii a NATO nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny a k nejostřejším kritikům Ruska. Mimo jiné naléhala na NATO, aby zajistilo propracovanější plány obrany tří pobaltských členských zemí Aliance, Estonska, Litvy a Lotyšska, které všechny mají hranici s Ruskem. Někteří diplomaté a experti ale soudí, že někteří členové Aliance pokládají Kallasovou za příliš velkého „jestřába“.
OBRAZEM: Estonská železná lady. S Putinem se nevyjednává, ví Kaja Kallasová |
V samém Estonsku, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, premiérčina popularita dosáhla vrcholu na jaře, kdy její Reformní strana drtivě zvítězila v březnových parlamentních volbách, ve kterých válka Ruska proti Ukrajině sehrávala ústřední roli.
 |
Ale popularita klesla v srpnu, kdy estonská média odhalila, že premiérčin manžel zůstává jedním z hlavních podílníků v dopravní firmě, která pokračovala v podnikání v Rusku i po ruské invazi na Ukrajinu.
Estonské železné lady láme vaz manželova firma podnikající v Rusku |
Ještě před tímto skandálem sama Kallasová vyzývala estonské firmy, aby se stáhly z Ruska. Následně premiérka popřela, že by znala podrobnosti o manželově podnikání, a odmítla odstoupit, přestože ji k tomu vyzval i prezident Alar Karis a tento názor sdílela podle průzkumů veřejného mínění i velká většina Estonců.
Zájem o funkci politického šéfa NATO projevil i odcházející nizozemský premiér Mark Rutte. Za možné adepty ale bylo v předešlých měsících označeno více západních představitelů.
