Reformní strana bude mít ve 101členném zákonodárném sboru 37 křesel, a tedy o tři více než po volbách před čtyřmi lety. EKRE získá 17 mandátů, což je o dva méně než dosud. Do parlamentu se dostala také levicová Estonská strana středu (16 křesel), uskupení Estonsko 200 (14 křesel), Sociálnědemokratická strana (devět) a pravicová Vlast (osm).
„Zdá se, že voliči promluvili. Podle toho, co jsem vyčetla z obrazovky, jsme si vedli docela dobře,“ poznamenala po oznámení výsledků pětačtyřicetiletá Kallasová, která estonskou vládu vedla poslední dva roky a nyní má několik možností, s kým sestavit tu příští.
OBRAZEM: Estonská železná lady. S Putinem se nevyjednává, ví Kaja Kallasová |
Podle agentury Reuters tak výsledek zřejmě zajistí, že estonská vláda zůstane jednou z nejvíce proukrajinských v Evropě a země si uchová své proevropské směřování. Současná premiérka již před volbami avizovala, že s EKRE se nikdy nespojí.
„Výsledek nám dává silný mandát k sestavení dobré vlády,“ reagovala podle agentury AP Kallasová. „Myslím, že s tak silným mandátem se (pomoc Ukrajině) nezmění, protože ostatní strany, kromě EKRE a možná kromě Středu (Estonské strany středu), zvolily stejnou linii,“ prohlásila premiérka s odkazem na výraznou pomoc, kterou tato pobaltská země poskytuje Ukrajině bránící se už rok ruské vojenské agresi.
Podle některých politických pozorovatelů byl útok EKRE na proukrajinskou politiku Reformní strany pravděpodobně hlavním důvodem, proč se část voličů od populistické EKRE odvrátila, upozornila AP.
Tallinn poskytuje Kyjevu kromě zbraní také humanitární podporu a země přijala desítky tisíc ukrajinských uprchlíků. Nacionalistická EKRE, která je z velké části protiunijní a protiimigrační, vyzvala k omezení počtu uprchlíků z Ukrajiny s tím, že Estonsko nemůže zvládnout tolik lidí, podotkla AP. Šéf strany Martin Helme rovněž obvinil Kallasovou z oslabení obranyschopnosti vlastní země tím, že darovala zbraně Ukrajině. Ministerská předsedkyně tvrdí, že je v zájmu Estonska Kyjevu pomoci.
Skutečnost, že EKRE skončila druhá, ale také svědčí o rostoucích obavách části voličů z vysokých cen energií a zvyšování životních nákladů, píše Reuters. EKRE slibovala omezit dopad ukrajinské krize na Estonsko a obviňuje současnou vládu z vysoké inflace.
Její rodina trpěla na Sibiři. Estonská premiérka varuje před zlem z Kremlu |
Ve volbách podle veřejnoprávní stanice ERR hlasovalo přes 615 000 z přibližně 900 000 oprávněných voličů. Více než polovina hlasujících, 313 514, tak učinila online.
Právnička Kallasová je premiérkou od roku 2001. Jejím otcem je estonský expremiér a někdejší viceprezident Evropské komise Siim Kallas.
Bývalý bankéř také v devadesátých letech založil stranu, kterou dnes jeho dcera vede. Ujala se jí v roce 2018 a i v tomto případě jako první žena.
Kallasová také strávila čtyři roky v Evropském parlamentu, kde se zabývala digitální agendou, průmyslem a energetikou či vztahy EU s Ukrajinou. O svém působení napsala knihu MEP: Čtyři roky v Evropském parlamentu. Brusel opustila poté, co ji na své místo doporučil končící předseda Reformní strany Hanno Pevkur.
