Pro předchozí čtvery volby platil v Nizozemsku jednoduchý vzorec: kampaň byla vypjatá, počet stran neustále rostl, politické hvězdy se rychle rozsvěcely a zase hasly a nakonec... vyhrál Mark Rutte, píše portál Politico.
Tentokrát to bude jiné. Asketický premiér po dlouhých třinácti letech končí (mluví se o tom, že by mohl být příštím generálním tajemníkem NATO) a jak to v zemi bude po volbách, jež se uskuteční ve středu 22. listopadu, vypadat, nikdo neví. Další směřování vlivného hráče Evropské unie je velká neznámá.
S tím, že vyplní vzniklý prázdný prostor, se v létě vrátil do nizozemské politiky unijní dinosaurus Frans Timmermans, někdejší místopředseda Evropské komise pro Green Deal. Stal se lídrem koalice, kterou jeho sociální demokraté (PvdA) utvořili se zelenými (Groen-Links). Přichází se slibem zvýšit minimální mzdu a zavést novou daň z příjmů pro nejbohatší. Aby přilákal nespokojené farmáře, ustoupil od požadavku snožit emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. Levice, jež se posledních deset let zmítala v krizi, najednou chytila druhý dech.
Čelí ovšem ostré konkurenci. Silná stále zůstává Rutteho liberální VVD, kterou převzala ministryně spravedlnosti Dilan Yesilgozová, a obrovskou podporu hned od začátku získala strana Nová společenská smlouva (NSC) Pietera Omtzigta založená v srpnu.
Podle posledních průzkumů NSC vede s podporou 19 procent voličů, VVD je na 18 a aliance PvdA-GL na 16 procentech. Podle expertů může volby vyhrát kterékoli z těchto tří uskupení.
Timmermans tedy stále může pomýšlet na post premiéra (i proto, že Omtzigt po založení svého projektu tvrdil, že jím být nechce). O 150 křesel ve Tweede Kamer zabojuje dvacítka stran a žádná z nich zřejmě nezíská přes 30 křesel. Nizozemský volební systém je zkrátka značně proporční a stejně jako po předchozích volbách bude zřejmě třeba vytvořit širokou koalici.
Dvaašedesátiletý exkomisař by rád porazil VVD a s NSC pak klidně vládl. „Opravdu jsem neslyšel nic, na čemž bychom se nedokázali shodnout,“ řekl Timmermans o Omtzigtovi. Ten je však opatrnější – upozorňuje, že se neshodnou v otázce migrace (viz níže), klimatické politiky a jaderné energie. Pokud jde o migraci, Omtzigt vidí snazší dosažení výsledků spoluprací s pravicí – včetně VVD.
Nizozemské volby mají nového favorita. „Pitbula“, který nechce vyhrát |
Timmermans působil v Evropské komisi devět let, předtím byl dva roky nizozemským ministrem zahraničí. Pro levici je snovým lídrem. Podle politologa Simona Otjese z univerzity v Leidenu na něm jeho voliči oceňují znalost jazyků, mezinárodní zkušenosti a jeho zapojení do boje proti změně klimatu. Na pravicovější část elektorátu naopak působí jako rudý hadr. „Je vnímán jako arogantní a odtažitý od obyčejných lidí, což symbolizuje všechno, co je na nizozemské politice špatně,“ upozorňuje Otjes.
V PvdA-GL doufají, že oberou o voliče jiné sociálně liberální strany, jako je eurofederalistické uskupení Volt, Strana zvířat (PvdD) nebo D66. S posledně zmíněnou to jde od minulých voleb z kopce, minule byla druhá s 24 křesly, teď jí sondáže odhadují sedm. I ona má nového lídra, vicepremiérka Sigrid Kaagová v červenci z čela partaje odešla kvůli výhrůžkám. Její dům hlídá policie, pošta musí být skenována...
Eurokomisař Timmermans rezignoval, klimatickou agendu převezme Šefčovič |
Opadla i podpora Hnutí zemědělců a občanů (BBB), jež zabodovalo v jarních místních volbách, a čím dál hůř jsou na tom i křesťanští demokraté (CDA). Relativně stabilní podporu si naopak drží protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Přistěhovalectví je v Nizozemsku stále velké téma. Nyní možná ještě větší než dříve.
Jak upozorňuje agentura AP, problémy krystalizovaly v Ter Apelu, obci s 8 tisíci obyvatel ležící v provincii Groningen asi 200 kilometrů severovýchodně od Amsterdamu. Dříve byla proslulá svým klášterem, teď je z ní symbol neschopnosti ubytovat větší množství žadatelů o azyl.
V létě 2022 musely stovky migrantů spát venku, protože přijímací centrum bylo přeplněné. Na místě pomáhala nizozemská pobočka Lékařů bez hranic, vůbec poprvé na domácím území. Zařízení ale nápor stále nezvládá a místní si stěžují na kriminalitu a rušení veřejného pořádku.
Politické strany se nicméně nezaměřují jen na žadatele o azyl, v hledáčku mají i zahraniční pracovníky a studenty, kteří tvoří 40 procent posluchačů univerzit.
Šéfka VVD Yesilgozová, sama dcera tureckých uprchlíků, tvrdí, že Nizozemsko je pro migranty příliš přitažlivé. „Naše zákony jsou mnohem lákavější než ty v zemích okolo nás, takže je pro lidi atraktivnější přijít sem. Protože jsem sama uprchlice, myslím, že je důležité, aby bezpečí našli skuteční uprchlíci,“ říká.
Nizozemská vláda padla. Kvůli neshodě ohledně migrační politiky |
Podle nizozemského statistického úřadu loni do země přišlo celkem 400 tisíc lidí (uchazečů o azyl, pracovníků, studentů...). Číslo zvýšili i Ukrajinci prchající před ruskou invazí. Z usazených migrantů tvoří největší procento Turci, Maročané a Surinamci.
Omtzigtova NSC chce nastavit strop 50 tisíc přijatých migrantů ročně. Podobně jako VVD chce zavést azylový systém rozlišující lidi prchající před válkou a ty utíkající před perzekucí. Ti první by měli méně práv, například by k sobě nesměli přistěhovávat rodinné příslušníky. Právě kvůli rozdílným názorům na migraci v červenci padla Rutteho vláda.
Vysoký počet příchozích se přitom prolíná s jiným problémem – nedostatkem bydlení. „Jsou tady domy pro cizince, ale Nizozemci mohou dům sehnat jen stěží. To je v Nizozemsku trochu zvláštní,“ řekl AP obyvatel Ter Apelu Henk Tapper.
V nížinaté zemi je opravdu těsno. Na 41 tisících kilometrů čtverečních žije necelých 18 milionů lidí. Podle počtu obyvatel je Nizozemsko sedmé v EU, s hustotou 532 osob na kilometr čtvereční je druhé za Maltou. Pro srovnání – Česko je dle populace deváté, dle hustoty osmé.
Ter Apel
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz