Budoucí nacistický vůdce Adolf Hitler se jako předseda tehdy skromné Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pokusil před sto lety se svými nohsledy, mezi nimiž figurovali Heinrich Himmler, Hermann Göring a Rudolf Hess, vyvolat z přeplněné mnichovské pivnice státní převrat.
Akce, známá jako „pivní puč“, vynesla národním socialistům zákaz činnosti a Hitlerovi krátký pobyt ve vězení, během něhož vznikla „bible nacismu“, kniha Mein Kampf (Můj boj).
Hitler se tehdy zúčastnil po boku generála Ericha Ludendorffa schůze představitelů bavorských elit v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller. V jednu chvíli se Hitler vyšvihl na židli, vystřelil z pistole do stropu a vyhlásil konec „listopadové vlády zločinců“, jak establishment označovali odpůrci mírových podmínek.
Poté do místnosti vtrhly úderné jednotky SA zřízené NSDAP. Hitler s jejich pomocí zadržel několik rukojmích, které později propustil, ale zároveň se mu podařilo dostat vyděšený dav na svoji stranu.
Druhý den se Hitler s Ludendorffem spolu se zfanatizovaným, zhruba dvoutisícovým davem vydal do ulic Mnichova. Policisté a vojáci však tento pokus o puč zarazili v zárodku. Při zákroku zemřelo šestnáct pučistů a čtyři policisté.
Hitler byl zatčen a obviněn z velezrady. Třebaže však jeho pokus o převrat skončil fiaskem, stal se z něj zakládací mýtus takzvané třetí říše. Budoucí německý vůdce nabyl díky procesu na proslulosti a využil ji k šíření nenávisti vůči Židům. Strůjce převratu byl odsouzen k pěti letům vězení. Odseděl si z nich devět měsíců, během nichž sepsal Mein Kampf.
