ERÚ v úterý zveřejnil návrh regulované složky ceny energií pro příští rok. Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím. Premiér Petr Fiala (ODS) ale uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent.
Teplárny v tiskové zprávě uvedly, že cena rezervované výstupní kapacity v přepravní soustavě by podle návrhu ERÚ měla stoupnout na více než dvojnásobek a nárůst nákladů distribuce plynu pro teplárny by měl přesáhnout 40 procent.
Tepláren se podle sdružení dotkne také zvýšení regulované části ceny elektřiny, protože čerpadla v soustavách zásobování teplem jsou zpravidla poháněna elektřinou, která je dodávána přes distribuční soustavu. Teplárny dále úřadu vyčítají, že pro příští rok nastavil nulovou podporu pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, aniž zohlednil nárůst nákladů na distribuci plynu. To vše bude mít podle tepláren vliv na ceny tepla.
Regulovaná část elektřiny domácnostem zdraží o 71 procent, navrhuje úřad |
„Donedávna jsme si mysleli, že by ceny tepla vyrobeného z plynu mohly příští rok klesnout. Po návrzích cenových rozhodnutí ERÚ se ten prostor rapidně zmenšil,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
„Fakt, že rezervovaná kapacita přepravy plynu zdražuje na více než dvojnásobek a náklady na distribuci plynu pro velké průmyslové odběratele včetně tepláren o více než 40 procent a Energetický regulační úřad nemá ani potřebu vysvětlit, jak k těmto nárůstům dospěl a jaké faktory se do nich promítly, považujeme za skandální aroganci. Vyzývám ERÚ, aby neprodleně podrobně rozklíčoval nárůst regulovaných cen za přepravu a distribuci v plynárenství,“ dodal Topolánek.
Sdružení dále upozornilo, že samotná přeprava plynu pro tuzemské zákazníky by měla zdražit více než dvojnásobně. Podle tepláren tak vzniká důvodné podezření, že ERÚ se snažil vyhovět společnosti NET4GAS, která se tím podle sdružení pokusila na tuzemské spotřebitele přenést své uvízlé náklady plynárenských aktiv. Ty přitom podle tepláren nejsou pro přepravu plynu těmto zákazníkům ve skutečnosti vůbec zapotřebí.
ČSÚ měří energie po novu, průměrná cena elektřiny je 7,60 korun za kWh |
„Podle návrhu cenového rozhodnutí má být tranzit plynu z Brandova do Lanžhotu levnější než jeho přeprava pro zákazníka v ČR. S tím se rozhodně nehodláme smířit. V dobrých dobách se společnost NET4GAS o své zisky z mezinárodní přepravy plynu se zákazníky v České republice nedělila, nevidíme proto důvod, proč by teď měli čeští zákazníci sanovat její hospodaření jen proto, že ji chce koupit stát,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Kromě tepla vyrobeného z plynu budou letos nejspíš stoupat i ceny tepla vyrobeného z uhlí. Jeho konečná částka by však měla být nižší než u tepelné energie vyrobené z plynu.
Podle návrhu ERÚ si domácnosti v příštím roce na regulované části ceny energií připlatí tisíce korun ročně. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH.
Nejdražší energie v EU. Problém je v datech, říká šéf statistického úřadu |
Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Podle analytiků to bude znamenat zdražení elektřiny oproti letošku. Premiér Fiala (ODS) k tomu uvedl, že zvýšení konečných cen bude maximálně v řádu jednotek procent, zároveň ale připustil ještě možnost úpravy návrhu. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější, ceny by měly být oproti letošku naopak o něco nižší.
Koncem letošního září vláda pověřila státní společnost ČEPS koupí firmy NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje systém plynovodů a předávacích stanic. Firma má podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) nezastupitelnou roli v přepravě a dodávkách plynu pro české zákazníky. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
