Poslechněte si celý rozhovor s energetickým analytikem Bérešem v Kontextu:
„Určitě potřebujeme posílit páteřní síť a masivně investovat do propojení infrastruktury se sousedy, aby až nebudeme tak velcí výrobci a budeme muset dovážet elektřinu od nich. Že se pozastavil růst regulované složky v minulosti, se muselo projevit dnes, ale musí se najít optimální vývoj zdražování v následujících letech,“ vysvětluje neodvratnou budoucnost energetický analytik Jan Béreš portálu Kalkulátor.cz.
Obecně se podle něj rozvoj infrastruktury zanedbával, na což nyní budeme doplácet.
Udělejme maximum, regulovaná složka cen elektřiny musí dolů, vzkázal Síkela |
„V určitém směru jsme zaspali. Na rozvodné síti se toho posledních 20 až 30 let moc nemodernizovalo. Do toho přišel Green Deal, na jehož základě se odkláníme od fosilních paliv v prospěch čistší energie. Chceme ale stabilní síť, což zelená energie nezajistí s tím, jak je produkce závislá na sluníčku, na větru. Nejsme vyloženě slunný nebo větrný stát a potřebujeme investovat i do jiných zdrojů,“ upozorňuje Béreš.
Od ledna si odběratelé připlatí za investici do provozu sítě, která spolu s poplatky za OZE tvoří zhruba 40 procent reálné ceny MWh elektrické energie. V průměru má tato složka vzrůst o 70 procent, přesto má obyčejný spotřebitel zůstat klidný. Pro něj to může být maximálně v jednotkách procent a Jan Béreš tak potvrzuje tvrzení premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury.
„Je ale třeba rozlišit skupiny zákazníků. Co prezentuje vláda, jsou lidé ve vládním stropu. Pokud klesne tržní cena za MWh o tisíc korun a cena distribuce vzroste o 1200 Kč, pak ano, jde o procenta,“ uznává, ale vyjmenovává další dvě skupiny ohrožené velkým zdražením.
Růst regulovaných cen zastaví zlevňování tepla z plynu, varují teplárny |
„Ti, kteří skončili po pádu Bohemia Energy u dodavatele poslední instance a nasmlouvali si nové fixace dejme tomu za 3,5 tisíce a stále v ní jsou, [...] těm se může cena zvýšit o 21 procent, jak tvrdí opozice. A třetí skupina jsou ti, kteří si zařídili fixaci před krizí, kdy stála MWh 1500 Kč a je čeká zdražení, tedy přechod na nové obchodní ceny plus zdražení distribuce a platby za OZE, ještě větší,“ varuje Béreš.
Podle něj se dá říct, že právě teď energetická krize tvrdě dopadne de facto na ty nejzodpovědnější, „kteří si zavčas zařídili smlouvy i s ročním předstihem a zajistili si ideální cenu.“
Podle analytika by apel ministra průmyslu Jozefa Síkely na ředitele Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka, aby se pokusil maximálně snížit zdražení regulované složky, mohl zafungovat. Přesto tu zůstává nutnost je zvyšovat v budoucnu.
Regulovaná část elektřiny domácnostem zdraží o 71 procent, navrhuje úřad |
Na stole je také stále využití výtěžků z emisních povolenek, které putují do modernizačního fondu. Ministerstvo životního prostředí kontruje opozici a kritikům, že nemůže využít peníze z fondu kvůli změně nařízení, které upřesňuje použití na modernizaci energetické infrastruktury jako jediného možného účelu.
„Za poslední rok máme dle mých informací z emisních povolenek okolo 36 miliard korun. Nová směrnice, která má vstoupit v platnost až za zhruba rok a půl, teoreticky nezabraňuje použít výtěžky anebo část z nich na pomoc lidem pro kalendářní rok 2024. Nicméně jde o politické rozhodnutí,“ říká Béreš s tím, že pokud se vláda dohodla s EU, že je na pomoc nevyužijeme, je vymalováno.
Proč se zdá Bérešovi energetický trh nejkonkurenčnější a co dobrého z toho plyne pro zákazníka? Komu by doporučil změnit dodavatele právě teď? Dalo by se zalepení regulované složky skrýt za investici do modernizace sítě? Proč stále platíme podporu nejlevnějšímu zdroji elektřiny - solárním farmám? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
