Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvJako v jiném světě si připadá člověk, který důvěrně zná brněnské vlakové nádraží a ocitne se na hlavní stanici v nizozemském Rotterdamu. Rozlehlé vnitřní prostory jsou čisté a přehledné, informační panely snadno nasměrují cestující na potřebný spoj. Velké prostranství před ikonickou vstupní halou neskýtá pohled na lidi bez domova, tak typický pro brněnské přednádraží. Prim kromě pěších hrají cyklisté a společně mají zvláštní tunel pod kolejemi. Lidé na kole mají tisíce míst k zaparkování. A v podzemí jezdí metro.
Co se už dlouhé roky zdá mnohým Brňanům jako sci-fi, se má za jedenáct let stát realitou. Nové nádraží odsunuté k řece Svratce získalo před dvěma lety jasnou budoucí podobu. Návrh vychází z pera nizozemských architektů z ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8. V minulém desetiletí se podle jejich projektů postavila nová nádraží v Rotterdamu, Haagu a Utrechtu. K tomu je nutné připočítat také hlavní stanici v Amsterdamu, kam vedle vlaků přidali i autobusové nádraží.
Podobností je víc
Nejpodobnější tomu brněnskému bude rotterdamské nádraží. Obě spojuje třeba velkorysá vstupní hala s otevřeným přednádražím. Dominantní objekt zdůrazňuje identitu města a je branou do nové, rozvíjející se čtvrti blízko centra. Naopak zadní část vypadá v obou případech o poznání střídměji, protože navazuje na klidné, rezidenční oblasti se zcela jiným charakterem.
Podobností mezi nádražími je každopádně víc. „Rotterdam byl inspirací. Způsob práce jsme přenesli na Brno. Není to ale tak, že bychom zkopírovali Rotterdam do Brna, pouze jsme přenesli některé myšlenky. Bylo potřeba základní věci přizpůsobit, aktualizovat a dát do souvislosti s brněnským prostředím,“ vysvětlil architekt Pascal Cornips z Benthem Crouwel Architects.
Brněnské nádraží postaví podle návrhu z Nizozemska, uzel má stát 50 miliard |
Rovněž parametry obou stanic jsou podobné. Mají shodný počet nástupišť a kolejí. Podobně velká je prosklená střecha zakrývající perony a v brněnském případě i přilehlé autobusové nádraží. Nesou ji ocelové sloupy a dřevěné nosníky. Spojujícím faktorem je také umístění vlaků několik metrů nad úroveň země. Vyvýšení nástupišť umožňuje ponechat přízemní část pěším.
I v Rotterdamu se stejně jako v Brně objevili odpůrci nového nádraží, starou stanici chtěli nechat bez radikální proměny. Podobu nové určila architektonická soutěž. „Konala se v roce 2003, nové nádraží bylo otevřeno o jedenáct let později, takže celý proces trval přes deset let,“ upřesnil pro MF DNES architekt Martin Biewenga z West 8.
Pohled na nádraží v Rotterdamu
Na brněnské nádraží mají přijet první vlaky v roce 2034, tedy třináct let od architektonické soutěže. Ani z časového hlediska procesu není mezi Brnem a Rotterdamem velký rozdíl. I když je nutné zmínit, že mezi Brňany myšlenka nového nádraží koluje téměř sto let. Holanďané sice o těžkostech vědí, považují ale tak trochu za štěstí, že nejsou minulostí zatíženi a mohli do hry vstoupit až při navrhování podoby stanice.
V případě Brna navrhli umístit do vyvýšené úrovně k vlakům i autobusy. Tento postup se jim osvědčil v Amsterdamu. „Díky tomu se zavedla propustnost pro pěší a cyklisty v přízemí, což situaci hodně pomohlo, protože autobusová nádraží nemá nikdo rád. Jsou hlučná, nebezpečná a takzvaně nevoní,“ podotkl urbanista Ton Schaap z amsterdamské radnice.
Koridory jako v Amsterdamu
Po vzoru nádraží v Amsterdamu vznikne pro brněnské cestující víc než jeden koridor pod železnicí. První poslouží pro rychlý přesun na vlak, v něm budou umístěné provozovny umožňující rychlý nákup. V Amsterdamu jde třeba o kavárnu, drogerii nebo lékárnu. Druhá chodba je složením obchodů uzpůsobena pro delší čekání na spoj, lidé si krátí dlouhou chvíli třeba v módním butiku či šperkařství.
Pod nádražími v obou největších nizozemských městech vede metro. Holanďané s podzemní dráhou včetně zastávky počítají i ve vlastním projektu brněnského nádraží. Při jeho stavbě se mají potřebné prostory vyhloubit, aby byly už do budoucna nachystané a nemuselo se pod stanicí znovu kopat.
Studie nádraží v Amsterdamu
Utrecht a Haag se Brnu blíží spíš počtem obyvatel než podobou svých stále ještě nových nádraží, jež otevřela v roce 2016, respektive 2015. S navrhovaným brněnským mají jen málo společného. V prvním případě snad jedině umístění vlaků a autobusů do stejné úrovně. Haag se chlubí velkou přehledností navzdory tomu, že různé druhy dopravy jsou tam rozděleny dokonce do tří podlaží. Obě stanice se pyšní zajímavým řešením střechy. V Utrechtu je vlnitá, v Haagu sice rovná, zato vzorovaná.
Na nizozemských nádražích ani v bezprostředním okolí nejsou vidět bezdomovci. A architekti v projektu pracují na tom, aby stejná situace nastala i v Brně. „Alkoholiky či drogově závislé dopravní křižovatky logicky lákají. Často tráví čas na místech, kde je stín, lavičky nebo stromy. I my v Holandsku jsme měli problém, že se na nádraží scházeli uživatelé heroinu. Problém se ale podařilo vyřešit díky úpravě prostoru, už se zkrátka nemají kam schovat. Závislí většinou nechtějí být vidět, a tak se přesouvají jinam,“ řekl Biewenga. „Vyhnat“ lidi bez domova má otevřené prostranství bez velkého parku.
Nádraží v Brně? Čeká se na „zelenou“Za pět let poprvé kopnout do země a první vlaky přivítat v roce 2034. Takový je poslední časový plán zásadních milníků spojených s projektem nového nádraží u řeky Svratky v Brně. Detailní harmonogram přípravných a stavebních prací dosud není znám. Čeká se na schválení záměru projektu brněnského železničního uzlu, čímž dá ministerstvo dopravy zelenou ke kompletní přípravě.  Soutěž o podobu nového brněnského nádraží vyhrál nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects. Nizozemci vlastní vítězný návrh z architektonické soutěže rozpracovali do detailní studie. Tento dokument řeší třeba vnitřní uspořádání stanice, její prostupnost, architekturu, přednádražní i zanádražní prostor a další druhy dopravy. Studii aktuálně připomínkují odborníci, mimo jiné ze Správy železnic. Jejich poznatky musí architekti následně ještě zapracovat. „Pro nás je zcela zásadním milníkem schválení záměru projektu v centrální komisi ministerstva dopravy. Bez toho není možné pokračovat v další přípravě navazujících stupňů projektové dokumentace,“ řekl Jan Cerha ze Správy železnic, který se také s architekty zúčastnil prohlídky nizozemských nádraží. Komise má záměr projektu projednat na přelomu roku. V tu chvíli už budou upřesněné celkové náklady na dopravní uzel. Dříve odhadovaných téměř 50 miliard patrně naroste přinejmenším o inflaci. Pro nádraží je už z dřívějška vydané územní rozhodnutí. Bude ale zřejmě potřeba provést minimálně některé změny, třeba kvůli přemístění autobusů nad úroveň země. Stavbě nádraží má předcházet vybudování protipovodňové ochrany u blízké Svratky. Začít se má příští rok, avšak město musí ještě předtím vykoupit část pozemků. |
