Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Při zahájení samostatné výdělečné činnosti se zpravidla vede daňová evidence nebo se uplatňuje roční výdajový paušál, v takovém případě se v prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti platí minimální měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
„V roce 2023 činí měsíční minimální záloha na zdravotní pojištění 2 722 korun a minimální měsíční záloha na sociální pojištění 2 944 korun, pro rok 2024 se budou minimální zálohy opět zvyšovat,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Odlišný termín splatnosti zálohy
Splatnost zdravotního a sociálního pojištění má odlišné termíny a jde o zákonnou povinnost, jinak hrozí sankce. Měsíční záloha na zdravotní pojištění musí být uhrazena do osmého dne následujícího měsíce a měsíční záloha na sociální pojištění do konce příslušného měsíce.
Už máte datovku? Přinášíme 13 praktických rad, jak na ni a na co si dát pozor |
„Přestože budou důchodové podmínky pro mladé podnikatele pravděpodobně horší, než je tomu v současnosti a vlastní spoření a investování na důchod je pro ně nutností, tak se nelze odhlásit ze systému povinného sociálního pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco.
Sleva na poplatníka se nekrátí
Kdo podniká po část roku, musí podat daňové přiznání sám, nebo prostřednictvím daňového poradce.
Sleva na poplatníka se přitom nekrátí. To znamená, že v daňovém přiznání za rok 2023 si uplatní slevu na poplatníka v částce 30 840 korun i ti, kdo podnikali po část roku.
Sleva na poplatníka snižuje vypočtenou daň z příjmu maximálně do nuly, což znamená, že do ročního daňového základu ve výši 205 600 korun se 15% daň z příjmu fyzických osob neplatí (205 600 krát 0,15 = 30 840). Při využití dalších daňových slev a daňových odpočtů se daň z příjmu neplatí dokonce do vyššího daňového základu.
„Podnikající absolventi čerpají v daňovém přiznání za rok 2023 slevu na studenta ve výši 335 korun za každý měsíc, kdy splňovali zákonný statut studenta, i když během podnikání již nestudují“ dodává daňová poradkyně.
Potvrzení od zaměstnavatele
V případě zahájení samostatné výdělečné činnosti po skončení zaměstnání již samozřejmě za zaměstnance nemůže bývalý zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. Kdo ukončí zaměstnání a začne podnikat, musí podat daňové přiznání za rok 2023 sám.
K vyplnění daňového přiznání je však potřeba získat od bývalého zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. V tomto potvrzení je vyčíslena souhrnná zaplacená zálohová daň z příjmu během roku, která se odečte od roční daňové povinnosti. „Zaměstnancům zahajující podnikání až v průběhu podzimu tak vzhledem k postupnému rozjíždění vlastního byznysu a pozvolnému inkasu plateb může vzniknout i nárok na daňovou vratku, zejména při uplatnění daňového zvýhodnění na děti a daňových odpočtů,“ sděluje Gabriela Ivanco
Režim paušální daně
Kdo se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, platí v měsíční paušální dani nejenom povinné pojistné, ale i daň z příjmu. V paušální dani se nepodává daňové přiznání, OSVČ platí fixní daň každý měsíc.
Institut paušální daně však není pro každého a je dobré si předem spočítat, zda má smysl tento režim využít. Pokud roční výdělek nepřevýší milion korun, je paušální daň pro rok 2023 stanovena na 6 208 korun měsíčně. Ve druhém pásmu s příjmem 1 až 1,5 milionu korun se platí daň ve výši 16 tisíc korun a ve třetím pásmu s příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun činí daň 26 tisíc korun měsíčně.
