„Ficovo matematické vítězství ještě nemusí znamenat přetavení do funkční a stabilní vlády. Někdy to může být přetavení do vlády, která se ukáže postupem času jako nepříliš stabilní. Každopádně Robert Fico je určitě v současné době ve výhodné pozici nejenom jako vítěz voleb, ale i proto, že se do parlamentu dostaly minimálně dva další subjekty, se kterými má poměrně velkou šanci sestavit vládu,“ říká Petr Just.
KDH chce čtyřkoalici bez Fica
Podle něj je nejreálnější možností, že vládu sestaví Ficův SMER, HLAS Petera Pellegriniho a Slovenská národní strana (SNS). „Pokud ovšem nepřijde někdo jiný, mimo tuto trojici, s nějakou lukrativnější nabídkou pro někoho z těchto tří aktérů.“
Variantu, že by v této koalici místo SNS figurovalo Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) vidí politolog jako málo pravděpodobnou. „Proti koalici se stranou SMER se asi nejvíce vymezil doyen KDH František Mikloško. Ten naopak načrtl jiný ideál, jaká koalice by mohla vzniknout. Podle něj by to měla být koalice Progresivního Slovenska (PS), sociálnědemokratické strany HLAS, KDH a strany SaS (Svoboda a solidarita). Ale zároveň vyjádřil přání, aby Progresivní Slovensko přenechalo premiérský post Petru Pellegrinimu.“
Právě Pellegrini je podle Justa politikem, který drží klíč k budoucí slovenské vládě. Bez něj totiž ani Robert Fico, ani Michal Šimečka, šéf PS, nesestaví vládu, která by měla ve Slovenské národní radě většinu.
„Peter Pellegrini je v pozici, kdy to nesmí překalkulovat, ale na druhou stranu si může tak trochu diktovat podmínky, za kterých do vlády vstoupí,“ míní Petr Just. „A jedna z těch možností, která se nabízí, je ta, že by mu případný koaliční partner, ať už ze strany SMER nebo ze strany PS, nabídl právě pozici premiéra. Ale ze strany Roberta Fica bych to označil za málo pravděpodobné. Protože Robert Fico zatím vypadá, že je odhodlaný stát se předsedou vlády a že nehodlá toto místo přenechat svému koaličnímu partnerovi.“
Pellegrini prezidentem?
„A nesmíme zapomenout ještě na jednu věc. Slovensko brzy čekají další volby – prezidentské. A o Petru Pellegrinim se mluví dlouhodobě, byť zatím v rovině spekulací, že by mohl být případným kandidátem na prezidenta. Ostatně jeho osobní popularita je v očích slovenské veřejnosti podle průzkumů veřejného mínění mnohem vyšší než je popularita jeho strany HLAS.“
„Má tedy evidentně přesah mimo svou vlastní stranu, takže by byl možným relevantním kandidátem pro prezidentské volby,“ a právě to je mimo jiné jedna z možných cest, kterou by se podle politologa mohl Pellegrini vydat a díky které by mohl se svojí stranou HLAS podpořit vznik budoucí vlády.
A jak by politolog popsal ideologické zakotvení vítězné Ficovy strany SMER? „První vstup Roberta Fica do politiky byl ve znamení jakési střední, třetí cesty – blairovské a clintonovské. Ta byla poměrně populární v polovině devadesátých let. Labour party se za Tonyho Blaira posunula spíše do středu politického spektra a podobné to bylo v případě Billa Clintona.“
„Podobně středově působil Robert Fico, když odešel ze Strany demokratické levice (SDL) v roce 1999 a založil SMER. Poté řada sociálně demokratických stran na Slovensku vypadla z parlamentu a on využil tento prostor a obsadil ho. Etabloval se i v nadnárodních sociálně demokratických strukturách, ale postupem času se začal spíše přiklánět k národovecko-konzervativním hodnotám,“ vysvětluje Petr Just.
Fico a spojení s mafií
Ten se pak následně vyjádřil k tomu, zda během dlouhých let ve vládě skutečně, jak tvrdí jeho oponenti, propojil Robert Fico svou politickou činnost s mafiánskými strukturami. „Kauz, které se začaly rozplétat po smrti novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, byla celá řada. Některé z nich už skončily pravomocným odsouzením.“
Podle něj byla řada těchto kauz spojena právě s obdobím, kdy byla u moci Ficova strana SMER. Ať už vládla samostatně nebo v koalici. „Byly to kauzy, které vyplývaly z nějakého spojenectví v rámci vytváření vzájemných klientelistických sítí mezi politiky strany SMER v exekutivních pozicích ve vládě a významnými představiteli policie, prokuratury, soudnictví, finanční správy, tajných služeb, inspekce ministerstva vnitra a podobně.“
„A do toho ještě musíme zakomponovat i některé kontroverzní podnikatele typu Mariána Kočnera, kteří využili účast v těchto sítích pro svůj vlastní benefit. Vyšetřování těchto sítí stále probíhá, takže celá řada lidí, kteří byli v rámci těchto kauz obviněni nebo obžalováni, jsou ještě formálně nevinní, protože ještě nebyly vyneseny pravomocné rozsudky. Ale vedle toho už tady existuje nemalá část lidí, kteří už byli pravomocně odsouzeni,“ popisuje politolog.
„A jestli o tom všem Robert Fico věděl, nebo ne? Považuji za velmi málo pravděpodobné, že by neměl třeba byť jen kusé informace o tom, že se něco takového děje. Ale nakolik tyto informace byly detailní, nakolik on sám třeba něco řídil, to už jsou věci, do kterých nevidím. Do těch možná vidí investigativní novináři a do těch možná viděl Ján Kuciak, a možná právě proto se stal terčem nájemného vraha,“ uvažuje Petr Just.
Muž mnoha tváří
Fico je podle něj mužem mnoha tváří. „Je to velký pragmatik. Když probíhá kampaň, ví, že v ní musí nasadit emotivnější terminologii, včetně toho, že bude útočit na prezidentku, bude útočit na ostatní představitele politických stran.“
„Ale teď je matematickým vítězem voleb. A v tuto chvíli si musí ostatní politické strany a politické aktéry naklonit. Potřebuje, aby byl pro ně přijatelný, a proto nasadil přijatelnější tvář. Neviděl bych v tom nějaký přerod, je to prostě pragmatické využívání různých poloh a stylizací, kterými je Robert Fico typický po celou dobu své politické kariéry,“ vysvětluje Petr Just, s tím, že po volbách bude Fico spíše pokorným beránkem a ne útočným tygrem.
Robert Fico podle politologa není mužem, který by chtěl vystupovat z Evropské unie nebo NATO. „On je nyní velmi kritický k řadě rozhodnutím Evropské unie, k řadě věcem, které souvisí třeba i s postojem EU k válce na Ukrajině. Ale určitě není tím, kdo by chtěl vystupovat z EU. Naopak se často pyšní tím, že za jeho vlády došlo k zavedení eura na Slovensku, a dokonce kdysi mluvil o tom, že chce, aby Slovensko bylo v jádru Evropské unie, nikoliv někde na periferii. Chtěl, aby bylo tím, kdo bude spolurozhodovat o budoucím směřování Evropské unie.“
A jaký je vztah mezi Pellegrinim a Ficem, dvěma klíčovými aktéry následujících dnů? Drží se vzhledem ke společně minulosti ve straně SMER vzájemně v šachu? „Vzhledem k okolnostem, za kterých Ficova vláda skončila (a Pellegrini byl součástí Ficovy vlády jako vicepremiér), vzhledem k tomu, že to bylo právě v období, kdy se začaly rozplétat nitky, které ukazovaly na propojení mezi politikou, policií, justicí a byznysem, a vzhledem k tomu, že je málo pravděpodobné, že by o tom Fico neměl alespoň nějaké kusé informace, tak totéž platí i v případě Petra Pellegriniho.“
„Tudíž i v jeho případě je velmi pravděpodobné, že i on má třeba nějaké informace o pozadí těchto nitek, které tehdy vedly mezi vládou, významnými policejními a justičními orgány a podnikateli. A proto na sebe mohou oba něco vědět, a tím se mohou držet v šachu,“ uzavírá Petr Just.
