Dříve nehostinné porosty zlatobýlu připomínaly džungli. Dnes tady rostou druhově bohaté biotopy se vzácnými druhy, jako je kyprej yzopolistý, merlík slanomilný či řepeň durkoman. V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se proměna oblasti z nehostinného rákosové džungle na pastvu povedla.
Právě pastva na více než devíti hektarech půdy, se kterou Česká společnost ornitologická (ČSO) začala na pozemcích v říční nivě Kyjovky před třemi lety, má významně pozitivní efekt na druhovou pestrost v ptačím parku.
Semena vzácných rostlin čekala na svou příležitost v půdě desítky let, na jejich vyklíčení měla zásluhu právě pasoucí se zvěř. Už dříve se tady ornitologům osvědčily kozy, ovce a především uherský stepní skot, který dokáže spořádat náletové dřeviny i nepůvodní zlatobýl, a tedy vytváří prostor pro pestrou škálu různých druhů včetně těch vzácných.
Mokřad, kde žili vzácní ptáci a obojživelníci, vyschl. Hledá se viník |
Letos do parku přibyla čtveřice koní – tři dospělí a hříbě. Jestli se tu však usídlí na trvalo, ukáže teprve čas. „Budeme je tu mít několik měsíců a pak vyhodnotíme, jaký má jejich pastva efekt. Pastva ostatních zafungovala skvěle. Ovce a kozy požírají zlatobýl, když je mladý, uherský stepní skot ho spásá po celou dobu vegetace, tedy i v plném květu, což je skvělá zpráva,“ těší Gašpara Čamlíka z jihomoravské pobočky ČSO, která park spravuje.
Proč se pastva ukázala být účinným řešením? „Pasoucí zvířata udusala jílovitou půdu, což vedlo k vytvoření vysýchavých louží. Na těchto místech pak záhy vyklíčily vzácné druhy rostlin, třeba slanomilné rostliny,“ vysvětluje botanik Petr Hubatka, jenž se podílel na monitoringu parku.
Ornitologové v místní krajině provádějí i další úpravy. Vytvářejí mimo jiné třeba nové tůně, strhávají travní drn a sázejí vrby. Ještě v roce 2019 byla na Kosteliskách místo pestré pastviny neprostupná krajina nepůvodních druhů, a to právě především zlatobýlu obrovského. Ten se jako původně okrasná rostlina dostal v osmnáctém století ze Spojených států do Londýna a později i do téměř celé západní, střední a jižní Evropy. Vysoký může být i více než dva metry.
První pozemky koupili ornitologové v této oblasti v roce 2020 a díky péči a úpravám se jim podařilo park zpřístupnit. Jeho vznik je přitom reakcí na dramatický úbytek ptáků, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou.