Ukrajina přeshraniční adopce zakázala „do konce války“. Ta však podle pesimistických odhadů může trvat ještě léta. A už tak zdlouhavý byrokratický proces, který osvojování dětí obvykle provází, se pro mnohé změnil v martyrium s nejistým koncem.
Příkladem jsou manželé Van Astenovi ze Spojených států. „Situace je naléhavá,“ říká pro list The Washington Post Wendy Van Astenová. Se svým partnerem Leem si už před pěti lety zamilovali dvojici z východní Ukrajiny. Sestře a bratrovi bylo tehdy jedenáct a dvanáct let.
Manželé si je v rámci programu propojování ukrajinských sirotků a dětí z dětských domovů s americkými rodinami vzali na čtyři týdny k sobě do Wisconsinu. „Čtvrtý den poté, co jsme je poznali, už jsme plakali pod vánočním stromkem, když jsme je uložili do postele. Prostě jsem se rozplakala a říkám: ‚Miluji je. Chci ty děti. Chci být jejich máma,“ popisuje žena.
Říkejte mi Máša. Kdo je žena, která do Ruska zavléká ukrajinské děti |
Její muž dodává, že se s dětmi viděli v průběhu let ještě několikrát, než návštěvy zarazila pandemie covidu, a rozběhli adopční proces. Šťastného konce se však nedočkali a možná už ani nedočkají – jednomu ze sourozenců bude příští rok osmnáct let, druhý do dospělosti vstoupí o rok později. A dospělého už nejde adoptovat.
„Nemají šanci najít jinou rodinu, pokud to nebudeme my, a my nemáme šanci najít jiné děti, pokud to nebudou oni,“ říká Wendy. Kvůli komplikovanému procesu přeshraniční adopce dětí z Ukrajiny se podle WP mnohdy stane, že si adoptivní rodiče s dětmi vytvoří vztah, ale úřady jejich pouto oficiálně uznají až o mnoho let později.
V současné situaci je tak osvojení dětí možné pro zájemce z Ukrajiny a ty cizince, kteří se přihlásili ke konkrétním dětem ještě před válkou. Van Astenovi a zhruba dalších dvě stě amerických rodin se však v nastaveném byrokratickém řetězci povinností nedostalo tak daleko, a mají tedy smůlu.
Obě ukrajinské děti mezitím musel opustit „svůj“ sirotčinec a před ruskou armádou prchly nejprve do Lvova na západě Ukrajiny, pak do Polska a nakonec na Sicílii, kde vystřídaly tři různá místa. Podobně se kvůli Putinově agresi musely evakuovat tisíce ukrajinských dětí.
Zoufalství náhradních matek. Komu předají děti, netuší, válka rodiče odřízla |
A jak říká ředitel ukrajinských sociálních služeb Vasyl Lutsyk, adopce musely být pozastaveny právě kvůli chaosu, který invaze vyvolala. „Sirotci jsou zranitelná kategorie,“ uvedl s tím, že mnoho „sociálek“ nyní nefunguje, jejich záznamy byly zničeny nebo sídlí v oblastech přímo zasažených válkou.
Děti rozdělili do několika domovů
O adopci ukrajinských dětí se pokouší také Chantal a Aaron Zimmermanovi. Ti jsou v kontaktu rovnou s pěti sourozenci ve věku od čtyř do patnácti let. Sirotci pocházejí z Berďansku na jihovýchodě napadené země. Zatímco nejmladší Nasťa musela zůstat na Ukrajině, čtyři starší děti se evakuovaly do Itálie, kde je rozdělili do několika dětských domovů. Jedna z dívek se pak vrátila zpět do vlasti. Adoptivní rodiče tak jsou v kontaktu už jen se třemi dětmi.
„Všichni jsme uvázli v nejistotě. Ale to ony trpí nejvíc,“ říká Zimmermanová a líčí, že se jí děti ptají, kdy budou moci domů – do Ameriky. Spolu s Van Astenovými a dalšími americkými rodinami má za to, že by děti měly dostat možnost pobývat v USA, dokud válka neskončí, s podmínkou, že až válka skončí, vrátí se zpět na Ukrajinu a úřady dokončí adopční proces.
To však Kyjev odmítá a povolení vycestovat uděluje jen dětem, které mají v cizině zajištěnou institucionální péči, nikoliv pobyt u rodiny, ať už ji znají nebo ne. Podobně jako sirotci po začátku ruské invaze na Ukrajině uvázla také řada dětí, které porodily ukrajinské náhradní matky. Jejich noví rodiče se k dětem kvůli bojům i cestovním omezením nemohli dostat a komplikovaný byl i převoz dětí bez biologických rodičů coby doprovodu.
Zatímco lidé, kteří se řádně přihlásili o adopci, čelí těmto potížím, ruští okupanti svévolně unesli desetitisíce ukrajinských dětí a odvezli je do Ruska. Klíčovou úlohu v „humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí“ sehrála ruská zmocněnkyně za práva dětí Maria Lvovová-Bělovová. Mezinárodní trestní soud v Haagu na ni proto v půli března vydal zatykač, stejně jako na šéfa Kremlu.
