Energetický regulační úřad zjišťuje počet odběrných míst, u kterých je aktuálně sjednaná cena vyšší, než je vládní cenový strop, a zároveň u nichž by smlouva měla trvat i po konci roku 2023. Dodavatele mimo jiné žádá o informace týkající se toho, jaké možnosti daným zákazníkům nabízejí a jak dlouho tyto nabídky platí.
„Energetický regulační úřad je toho názoru, že vzhledem k současné situaci a vývoji na velkoobchodním trhu mají dodavatelé prostor nabídnout svým zákazníkům ceny pod úrovní vládního cenového stropu, a to včetně vstřícného kroku snížení cen i u fixovaných produktů,“ píše se v dopise, který má redakce IDNES.cz k dispozici.
Cenové stropy
|
„Dopis jsme poslali všem významným dodavatelům, kteří na trhu působí, s více než tisícovkou odběrných míst pro elektřinu či plyn,“ doplňuje tiskový mluvčí ERÚ Jan Hamrník.
Problém je, že dodavatelé na výzvu regulátora trhu vůbec nemusí odpovědět. Zákon jim povinnost vykazovat data o zákaznících neukládá, právě naopak jsou takové údaje považovány za obchodní tajemství. ERÚ se tak může spoléhat jen na jejich dobrou vůli.
Podle odhadů odborníků mohou být na trhu vyšší stovky tisíc zákazníků se zasmluvněnými nadstropovými cenami. Pro většinu z nich se s největší pravděpodobností řešení najde. Největší dodavatelé, jako například Innogy či ČEZ již zákazníkům nabízejí přechod na takzvané „záchranné“ produkty s cenou pod stropem navzdory dohodnutému závazku.
Lidé chtějí víc možností
Jenže podle Energetického regulačního úřadu si už nyní zákazníci na postupy některých dodavatelů týkající se cenových stropů stěžují. „Nabídky musí být transparentní a pro spotřebitele srozumitelné a výhodné, přičemž by je neměly nutit k nepřiměřeně dlouhému prodloužení fixace,“ upozorňuje dopis, pod nímž jsou podepsáni všichni čtyři aktuální členové Rady ERÚ.
Spotřebitelům mimo jiné vadí, že jim dodavatelé nenabízejí více variant délky nové fixace. Na to už před pár dny upozornil deník MF DNES. Záchranné produkty patří obecně k těm méně výhodným na trhu. Často jde o fixaci na dva a více let dopředu s cenou těsně pod stropem. Takový produkt se s největší pravděpodobností nevyplatí vzhledem k tomu, že se v následujících letech očekává pokles cen.
Návrat poplatku za zelené zdroje? Nejspíš ano, ale může se vyvážit dávkou |
Postup dodavatelů je ale svým způsobem logický. Když nadstropové smlouvy se spotřebiteli v době vrcholení energetické krize sjednávali, museli pro ně elektřinu či plyn dopředu nakoupit za velmi vysoké ceny. Kdyby jim teď nabídli stejné smlouvy jako novým zákazníkům, tratili by na tom.
Spotřebitelé si rovněž regulačnímu úřadu stěžují na to, že nemají dostatek času na to, aby se s novou nabídkou seznámili, a musí se o jejím přijetí či nepřijetí rozhodnout ve velmi krátkém čase.
„Dodavatel má standardně třicetidenní lhůtu pro oznámení změny ceny nebo jiných smluvních podmínek. Spotřebitel potom musí reagovat nejpozději deset dní před nabytím účinnosti změny. To může být pro některé spotřebitele krátká doba, zvláště pokud mají porovnat konkurenční nabídky, jestliže zvažují přechod k jinému dodavateli,“ vysvětluje Hamrník.
„Zajímá nás i to, zda dodavatelé dobrovolně vycházejí zákazníkům vstříc a nabízejí delší čas na rozhodnutí, tedy jestli o změnách informují dříve, než je jejich zákonná povinnost,“ dodává tiskový mluvčí ERÚ.
Nebezpečná prolongace smluv
V neposlední řadě regulátor v dopise zmiňuje automatické prolongace smlouvy. Kvůli nim mohou některým zákazníkům přesáhnout fixace nadstropových cen rok 2023, ačkoli měli původně zafixováno na kratší období.
Zkrachovalí dodavatelé energií se mohou vrátit v jiném kabátě, míní šéf ERÚ |
Dodavatelé totiž nemají zákonnou povinnost zákazníky upozornit na to, že se termín prolongace, tedy prodloužení smlouvy, blíží. Nemusí ani upozorňovat, jak se mění cena, jestliže jim zákazník na začátku kývl na to, že po prolongaci bude platit ceny zveřejněné v ceníku, který vyjde těsně před začátkem prodloužení.
Spotřebitel musí být v tomto ohledu aktivní a prolongaci odmítnout nejpozději dvacet dní předem. „Seriózní dodavatelé obvykle zákazníkům s předstihem zašlou dopis nebo e-mail, narážíme ale i na takové, kteří tak nečiní,“ uvádí Hamrník.
Problém je, že postupy dodavatelů v těchto případech jsou na jejich dobré vůli. I když lze celou řadu věcí považovat za neseriózní chování obchodníka, zákon to zkrátka umožňuje. Energetický regulační úřad již od pádu Bohemia Energy požaduje od státu, aby měl širší pravomoci dané zákonem. Zatím se toho ale nedočkal.
