Myšlenku podle zdrojů navrhl v červenci zakladatel společnosti UralChem Dmitrij Mazepin. Jeden obchodník by mohl poskytnout vládě větší kontrolu nad příjmy z vývozu a umožnit jí mnohem větší vliv nad globálními cenami. Od té doby o návrhu jednal ministr průmyslu Denis Manturov a premiér Michail Mišustin. Žádné rozhodnutí však zatím nepadlo.
Ruské společnosti vyrábějící hnojiva nebyly kvůli ruské invazi na Ukrajinu zahrnuty do mezinárodních sankcí. Důvodem je jejich význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Přístavy u Baltského moře ale přestaly odbavovat většinu produktů, což přispělo k poklesu dodávek. Odchod globálních přepravních společností, některých mezinárodních bank a pojišťoven z Ruska také zhoršil možnost posílat zboží do zahraničí.
Podle zdrojů ale někteří velcí výrobci hnojiv myšlenku jednoho obchodníka nepodporují, protože mají obavy, že to poškodí podnikání. Vývoz většiny hnojiv se už vrátil na předválečnou úroveň, takže výrobci nevidí, jaké výhody by z toho měli.
Rusko v minulosti uzavřelo alianci o obchodu s potaší s Běloruskem, která mu umožňovala kontrolovat 40 procent celosvětového obchodu a ceny této chemikálie prostřednictvím produkčních limitů. Když ale dohodla v roce 2013 zkrachovala, ceny potaše prudce klesly. Potaš, neboli uhličitan draselný, se vedle zemědělství používá i v dalších odvětvích.
