Protagonisty krvavého výjevu, který se otiskl do fosilie nalezené v severovýchodní Číně, byl dvounohý dinosaurus Psittacosaurus lujiatunensis a savec Repenomamus robustus. Nebyla to nijaká kolosální monstra, plaz zvaný též „papouščí ještěr“ měl velikost většího psa, jeho sok připomínal jezevce nebo tasmánského čerta. Boj, který podstoupili a v němž je před 125 miliony lety „zmrazil“ sopečný výbuch, však byl lítý. Repenomamus byl ve své době ostatně docela nebezpečným predátorem.
„Máme za to, že repenomamus byl malou, ale bojechtivou, urputnou šelmou, který se nezdráhal skolit kořist, která byla mnohem větší než on,“ komentuje v listu The New York Times nález paleontolog Jordan Mallon, který se svými kanadskými a čínskými kolegy zkamenělině šarvátky věnoval studii vydanou magazínem Scientific Reports.
Dinosauři nebyli králové
O urputnosti útoku svědčí fakt, že zuby šelmy svíraly dinosauří žebra. A protože psittacosaurovy kosti nebyly ohlodané a jedna savcova noha vězela pod dinosauří nohou, zkamenělina podle mínění vědců nezachycuje mrchožroutskou scénu. Byla to bitka.
Konce a pravděpodobného dinosauřího skolení se však nedočkala, zasáhla silnější přírodní síla. Poblíž místa činu vybuchla sopka, vyvalil se popílek a prach, při lijáku nebo záplavách se z něj stala pohyblivá masa, která živočichy zabrané do souboje zavalila. Ve fatálním klinči zkameněli.
Delikátní problém dlouhokrkých ještěrů. Krk nastavovali predátorům |
A fosilie výrazně upravuje naše představy o pravěku a jeho ekosystému. „Dinosauři byli téměř vždy větší než jejich savčí současníci, tradičně se tedy mělo za to, že jejich interakce byli jednosměrné, že větší dinosauři vždy požírali menší savce,“ cituje Mallona agentura Reuters.
Vědec dodává, díky této zkamenělině víme, že tomu tak vždy nebylo. „Máme v ruce dobrý důkaz menšího savce – predátora, který lovil většího dinosaura. Bez této fosilie bychom to nepředpokládali,“ shrnuje. „Dinosaurus nebyl vždycky král,“ doplnil Mallon v listu The Guardian. Potravní řetězce mezozoika, období před 252 a 66 miliony let, byly podle něj mnohem složitější, než jsme soudili.
Paleontolog Steve Brusatte z Edinburghské univerzity souhlasí. „Obrací to starý příběh o pravěku, jak jsme si ho líčili, na hlavu. Měli jsme ve zvyku uvažovat o dinosauří době jako o času, kdy dinosauři vládli světu a malí savci se krčili ve stínu. Jenže tady je savec, který, zdá se, žere dinosaura,“ říká.
Až příliš výjimečné?
A neskrývá ohromení. „Uchovat kus kostí po 125 milionů let je samo o sobě dost náročné, zachovat dinosauří kostru ještě víc. Ale zachytit dvě zvířata zaklesnutá při souboji, to se zdá být zázrak,“ říká opatrně. A dokonce vyjadřuje obavy o autenticitu zkameněliny, ptá se, zda bylo bez vší pochyby vyvráceno, že by to byl padělek. „Kostry jsou bezpochyby opravdové, pozice kostí však mohla být upravena,“ naznačuje. Zdůrazňuje však, že pro to samozřejmě nemá žádný důkaz. Svou opatrnost však vysvětluje poukazem na předchozí překvapivé nálezy z této oblasti, které se ukázaly být padělky.
Toto jsou Bojující dinosauři z pouště Gobi.
Na zkamenělině Duelling Dinosaurs se uchoval souboj Tyranosaura Rex a Triceratopse. První z nich napadl druhého před 67 miliony lety.
Během osmdesátých a devadesátých let dvacátého století čínští rolníci seznali, že si prodejem zkamenělin mohou přilepšit, začaly se objevovat padělky, svévolně se upravovaly polohy kostí, líčil v roce 2015 list The New York Times. O padělku z Indie informoval poté v únoru 2023.
Mallon však vysvětluje, proč o autenticitě fosilie bitky, kterou objevili čínští farmáři v roce 2012 v provincii Liao-ning, se svými kolegy nepochybuje. Identifikovali totiž i místo nálezu a prozkoumali ho. Zjistili, že otisky ve skále zcela odpovídají poloze koster, včetně toho, že predátorova čelist byla zahryznutá do dinosauřích žeber. „Jsme si tedy obstojně jistí, že je to autentická fosilie, ne podvrh,“ míní Mallon. Dodává, že pokud by to padělek byl, byl by „nejlepší, jaký jsem kdy viděl“.
Ne všichni jsou však přesvědčeni. Americký paleontolog Hans Larsson pro portál New Scientist zkamenělinu nepovažuje za podvrh. Soudí však, že obě těla byla mrtvá, když se na ně sesula masa horniny. A při pohybu je zformovala do pozice připomínající bitvu. Proč si to myslí? Protože savec má přední končetinu mezi dinosauřími čelistmi, které měly ohromnou sílu. Podle jeho mínění byl tedy dinosaurus mrtvý, jinak by tlapu snadno překousl.
Není to však první zkamenělina zachycující pravěké drama. V sedmdesátých letech vydala poušť Gobi fosilii nazvanou Bojující dinosauři, která zachovala souboj velociraptora a protoceratopse. Ve zkamenělině Dinosauři v souboji zase navěky svádí bitku tyranosaurus rex a triceratops.
