Od konzervace dráhy si ministerstvo dopravy slibuje úspory v řádu stovek milionů korun. Překvapivě ji ale odmítli zejména senátoři z vládního tábora.
Pravidla pro konzervaci tratí už ministerstvo předkládalo několikrát a postupně je zmírňovalo. Původní verze například počítala s provozem alespoň 1 500 vlaků ročně, což by měly problém splnit nejen sezonní turistické lokálky, ale i mnohé trati v celoročním provozu.
Dalším ústupkem bylo to, že se k chystané konzervaci dráhy budou moci vyjadřovat samosprávy. Podle senátorky Hany Žákové (STAN) to ale hlavně v případě malých obcí může být komplikované.
Tratě kolem Prahy čeká omlazení vozidel. Kraj spustí soutěže na nové dopravce |
„Pokud jste starosta a máte na svém území železnici, tak byste si měl už odteď hlídat internetové stránky vlastníka dráhy. Musíte vědět, kdo je vlastník dráhy nebo vlečky, jejíž provoz by se měl přerušit. A na to reagovat, protože na to máte jen tři měsíce,“ uvedla Žáková. Po uplynutí této doby se šance prosadit námitky podstatně ztěžuje.
Konzervace podle aktuálně nastavených pravidel hrozí zhruba patnácti tratím. Patří mezi ně třeba spojení z Velké Kraše do Vidnavy na Jesenicku, kde byl provoz zastaven už v roce 2010. Anebo trať z Kněževsi do Kolešovic na Rakovnicku, na kterou v sezoně vyjíždějí turistické nostalgické vlaky.
Jednou z tratí, které by podle aktuálně nastavených pravidel rovněž hrozila konzervace, je turistická lokálka z Bruntálu do Malé Morávky na úpatí Jeseníků, kterou během letní sezony projíždí o víkendech pět párů vlaků denně. Podle Jiřího Mužíka ze společnosti MBM Rail, která na trati provozuje drážní dopravu, se tak ale pravděpodobně nestane.
Ministerstvo oprašuje plán na vlakotramvaje, mají zachránit lokální tratě |
„Stačí zavést několik párů vlaků navíc a podmínky splníme. Zároveň máme informace, že kraj počítá s obnovením současné sedmileté smlouvy a chce dopravu na Morávce udržet,“ uvedl Mužík s tím, že turistické vlaky během víkendů nouzi o cestující nemají.
Na druhou stranu státní kasa by podle Správy železnic zrušením údržby málo využívaných tratí ušetřila. Senátor Michal Kortyš (ODS) úsporu vyčíslil na 280 milionů korun ročně.
Správa železnic nicméně v předchozích letech vynakládala na údržbu a opravy tratí řádově méně peněz. A i tehdy se setkávala s kritikou krajů, že vynaložené miliony nejsou na tratích vidět. Konkrétně šlo třeba o sedm milionů, které měly jít na opravu takzvané Kozí dráhy z Děčína do Oldřichova u Duchcova v roce 2020.
Konzervace trati bez pražců
Důvodem, proč nadpoloviční většina přítomných senátorů návrh nepodpořila, mohou být nicméně také jejich pochybnosti o tom, zda po zakonzervování bude reálné v případě zájmu trať opět zprovoznit. Konzervace totiž neznamená pouze to, že stát ušetří na údržbě. Správa železnic může také z trati odstranit koleje i s pražci a štěrkovým ložem, takže fakticky v krajině ponechá jen zemní val.
Znovuobnovení tratě by v takovém případě musela posvětit vláda. Žádost o znovuzprovoznění by navíc místní samosprávy mohly předkládat po neúspěšném pokusu znovu až po uplynutí pětileté lhůty.
Středočeský kraj počítá dalších 10 let s dieselovými vlaky, část lokálek skončí |
Snaha o opětovné uvedení trati do provozu by tak mohla vypadat následovně: Obec by se dohodla s dopravcem, kontaktovala kraj a ministerstvo dopravy se žádostí o obnovení provozu v rozsahu minimálně uvedených 300 osobních vlaků ročně. Po tomto podání by měla Správa železnic půl roku na vypracování odhadu, jaké náklady si vyžádá dovybavení trati do provozuschopného stavu a spolu s tímto ekonomickým zhodnocením by projekt teprve směřoval k posouzení vládě.
Obdobně by to probíhalo v případě, že by se trať obnovovala pro potřeby nákladní dopravy. Té přitom z pohledu zákona stačí výrazně nižší množství vlaků, aby provoz na trati zůstal zachován. Nikdo přitom nebude zkoumat, jak jsou zmiňované vlaky využívané.
Dalším způsobem, jak mohou lidé zamezit zrušení železniční tratě, je trvání na provozu vleček. Těm totiž podle Mužíka musí Správa železnic podle zákona o drahách zajistit připojení na železniční síť, aniž by zkoumala, jak často je někdo skutečně využívá.
