Srážek jen pomálu, suchá půda a vlna veder doprovázená maximálně ojedinělými bouřkami, které vodní bilanci v místě nijak zvlášť nevylepší. Tak to v posledních letech vypadá během letních měsíců na řadě míst jižní Moravy. Důvěrně tento obrázek znají hlavně obyvatelé obcí v severní části kraje, pro něž se už stalo standardem nucené omezení odběru pitné vody z veřejného vodovodu. V létě k tomu dochází už opakovaně. A některé lokality nařízení postihlo dokonce už během zimy, tedy v době očekávaného sněžení.
Aktuálně platí opatření v osmi obcích a jedné místní části na Blanensku. „Jde nám o to, aby lidé vnímali, že žijí nebo se rekreují v problémových lokalitách a k používání pitné vody přistupovali s vědomím, že není samozřejmostí, že jim doma teče z kohoutku. Je především zakázáno zalévat zahrádky pitnou vodou, ale také například umývat auta a napouštět bazény,“ upřesňuje mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.
Místní vodní zdroje jsou často mělké a mají malou kapacitu, k zásobování domácností a podniků proto nedostačují. Úřady přistoupily k omezeným odběrům zatím spíše preventivně, aby lidé pitnou vodou zbytečně neplýtvali. V závislosti na počasí, kdy přijdou tropické teploty s minimem dešťových srážek, se totiž situace může významně zhoršit. K poklesu vydatnosti zdrojů vlivem dlouhodobého sucha přitom dochází už teď na začátku léta.
Sucho sužuje jih Moravy už i v zimě, v některých obcích musí šetřit vodou |
Nařízení platí třeba ve Dlouhé Lhotě, Štěchově a Uhřicích. Ve všech třech je přitom úřady dokonce vyhlásily už i v zimě, což potvrzuje problém přetrvávající poslední léta. V Uhřicích nedostatek zdrojů vyřeší aktuálně vznikajícím napojením na skupinový vodovod Boskovice. Investici asi za čtrnáct milionů korun stavbaři dokončí na podzim. Podobně pak napojení na vlkovský přivaděč ukončí problém v další zasažené obci Skrchov. Záměr tam v tuto chvíli projektují.
Silně postiženou oblastí s nedostatkem vody je okolí Olešnice, konkrétně Sulíkov, Vřesice a Rozsíčku. V posledně jmenované obci mají hotové dva nové vrty s dostatečnou vydatností, na něž se připojí ze Sulíkova. Povolení pro projekt za čtrnáct milionů už je vyřízené, čeká se na vypsání dotačního titulu.
„Problém s nedostatkem vody je u nás dlouhodobý, trvá už několik desítek let. Dřív stačilo vyhlásit obecním rozhlasem, že se musí šetřit vodou. Dnes mají lidé bazény, takže asi od roku 2018 přichází nařízení svrchu. Jsme zvyklí, že tu máme strašně málo vody, jsme na kopečku,“ podotýká starostka Sulíkova Hana Pokorná (za KDU-ČSL).
Oproti Sulíkovu desetinásobná investice do projektu Vodovod Marek má spasit suchem trpící Lysice spolu se sousedními Drnovicemi a Voděrady. Napojí se na skupinový vodovod Blansko, propojka povede z nedalekého Bořitova do nově vybudovaného vodojemu Marek, odkud voda poteče do Lysic a dál směrem do Drnovic a Voděrad. Starostové kvůli záměru založili Svazek obcí vodovod Marek. Nedávno započaté práce potrvají dva roky. „V minulosti nescházelo mnoho k tomu, aby se k nám pitná voda navážela. Drnovice a Voděrady to postihlo už loni,“ zmiňuje starosta Lysic Pavel Dvořáček (ČSSD).
Podobné napojení by potřeboval i sousední Štěchov, kde je také omezen odběr vody. Leží však jiným směrem, než kudy povede nové potrubí. A protože je místní vrt málo vydatný a snaha o nalezení prameniště v lese skončila neúspěchem, zůstane obec odkázaná na rozmary počasí.
Zimní nařízení šetřit vodou postihlo kromě Štěchova také obec Běleč a místní část Křeptov nedaleko Tišnova na Brněnsku. Od té doby se tam však situace zlepšila natolik, že teď není omezení potřeba. A bude ještě lépe, protože na pět let starý vrt napojí nový vodojem a obě místa „sladí“. „Náklady budou řádově do padesáti milionů, pokusíme se získat dotace. S výstavbou počítáme v příštím roce,“ doplňuje manažer Svazku vodovodů a kanalizací Tišnovsko Jan Moronga.
Díky novým vrtům se postaví další domy
Ve Vohančicích, jež se také nacházejí poblíž Tišnova, měli problém s nedostatkem vody ještě před pár lety. Tu pitnou musely dokonce dovážet cisterny. Pomohl až nový zdroj a také napojení na skupinový vodovod vedoucí do Tišnova, což vyšlo na víc než třicet milionů. „Voda z kohoutku sice teče, ale jinak je to u nás jako na poušti. Lidé se naučili ji zadržovat, každý má na zahradě retenčku na deset kubíků,“ podotýká vohančický starosta Petr Blahák (nez.).
Naději na vyřešení problému mála vody mají i v dalších lokalitách, kde si však musí obyvatelé ještě nějaký čas počkat. „Kromě napojování na skupinové vodovody se jedná také o hledání nových, vydatnějších vrtů. V přípravách na řešení jsou například projekty zásobování pitnou vodou ve Vřesicích nebo Dlouhé Lhotě,“ vyjmenovává Librová s tím, že opatření nejsou otázkou pouze měsíců.
Kromě dostatku vody vede napojování či nové vrty k rušení stavebních uzávěr. Odpadá totiž problém s nemožností zásobovat nové nemovitosti. „Na Boskovicku se tak stalo například ve Skalici nad Svitavou, Velké Roudce, Nýrově, Vranové a mnoha dalších obcích. Za poslední roky jsme ušli ohromný kus cesty v zásobování vodou,“ hlásí Librová.
Mladé stromy ve městě zalévají i o víkenduKvůli slabým srážkám v červnu a současnému suchu musejí v posledních dnech pracovníci Veřejné zeleně města Brna mnohem intenzivněji zalévat stromy a keře na ulicích a v parcích, pracují také o víkendu. Také častěji doplňují vodu do vaků, které slouží k efektivnějšímu zavlažování stromů obklopených dlažbou či asfaltem. Nejohroženější jsou mladé stromy, ty je potřeba zalévat přednostně. Díky vlhkému jaru se jim daří dobře, ale v červnu už spadlo jen málo srážek. „Prioritou jsou nejmladší stromy, ale když už člověk na nějakém místě je, tak zaleje i ty starší,“ poznamenal Zdeněk Troler, jenž je jedním ze čtyř pracovníků, kteří se o zeleň v těchto dnech starají. Každý strom si při zalévání vyžádá až desítky litrů vody. Do vaků, které se umisťují na spodní část kmenu, aby z nich postupně voda odtékala ke kořenům, se vejde až 75 litrů. Vzrostlým stromům v současných dnech stačí vak doplnit jednou za deset až čtrnáct dnů. |
