Návrh pravidel, který nedávno projednal bytový výbor zastupitelstva, v otevřeném dopise kritizovala Platforma pro sociální bydlení a nelíbí se ani opoziční Praze Sobě.
Praha vlastní podle dřívější analýzy asi 7 tisíc bytů, dalších asi 23 tisíc jich spravují městské části a o jejich pronájmech si rozhodují samy. Podle Udženije se v případě magistrátního fondu v minulých letech pravidla několikrát změnila a cílem nových je proces přidělování bytů stabilizovat. Nový systém je podle ní založen na odbornosti při přidělování bytů, dlouhodobé motivaci pro nájemníky a transparentnosti pravidel.
Nynější hodnocení založené na bodovém systému podle náměstkyně znevýhodňovalo vybrané skupiny obyvatel, například matky samoživitelky s jedním či dvěma dětmi nebo mladé rodiny s dětmi. „Výsledkem stávajících pravidel také je, že jen za poslední tři roky se patnáctkrát zvýšil počet stížností na sociální nájemníky. Často dochází k porušování pravidel a nájemních smluv,“ uvedla dále Udženija.
Bodový systém byl transparentní
Návrh nových pravidel se však nelíbí neziskové organizaci Platforma pro sociální bydlení, která vedení města adresovala otevřený dopis s žádostí o jejich přehodnocení. Chybou by podle organizace bylo rušit systém bodového hodnocení, který garantuje objektivnost a transparentnost rozhodování a eliminuje možnou korupci. Podle dopisu nová pravidla pronájmy nastavují tak, že v případě jejich přijetí by byty magistrátu přestaly plnit zásadní roli záchranné sítě pro domácnosti, které se nevejdou do pravidel jednotlivých městských částí.
Příspěvek na bydlení má už čtvrt milionu domácností. Stát chystá změny |
Za zásadní problémy návrhu platforma označila například to, že o byty by mohly žádat jen lidé s aktuálně platnou nájemní či podnájemní smlouvu. „Zaměření na osoby s platnou nájemní či podnájemní smlouvou z našeho pohledu nedává smysl. Bydlení se bude poskytovat těm, kdo ho již mají,“ stojí v dopise. Vstupní kritéria jsou podle platformy nastavena příliš přísně a vůbec se nezaměřují na osoby v bytové nouzi, tedy lidi bez domova nebo s nejistým bydlením například na ubytovnách nebo v azylových domech.
V těchto případech je podle organizace problematická i podmínka trvalého bydliště v metropoli alespoň po dobu pěti let. Mnoho lidí bez dlouhodobě zajištěného bydlení podle platformy v Praze pobývá mnohem déle ale bez změny trvalého bydliště. Za problematické platforma označila také omezení maximální doby pronájmu bytů pro osoby v sociální tísni na čtyři roky a fakt, že vyřazeni mají být žadatelé v exekuci a insolvenci.
Životy nejde převést na body
Podle Udženije je zásadní přistupovat k žádostem individuálně, protože osudy lidí nejde převést na body. „Poprvé budou k posuzování žádostí přizváni odborníci z Centra sociálních služeb a na základě jejich odbornosti budou žádosti posouzeny. Smyslem sociální péče je dostat klienta zpět do ‚normálního‘ života, a ne ho zacyklit v kolotoči sociální podpory,“ uvedla v reakci na dopis.
Bytová ombudsmanka: Problém je, že spousta lidí žije v jakési anonymní hradbě |
Záměr kritizuje i opoziční Praha Sobě. „Kromě toho, že navrhovaný systém ruší transparentní bodový systém, podle kterého se dosud objektivně porovnávalo mezi jednotlivými žadateli, mizí tím i možnost jakékoli kontroly rozdělování městských bytů. A sociální politika se bez bytů reálně nedá vůbec dělat,“ uvedl její lídr Jan Čižinský.
