Ekonomickou náladu reprezentuje Index finanční situace domácností, jehož hodnota v aktuálním květnovém měření byla 100 bodů. Loni v květnu pak nabýval hodnoty 98 bodů. Maximem je 122 bodů z ledna roku 2020 a minimem 79 bodů z roku 2010.
Máme se stejně dobře jako před pandemií, vyplývá z průzkumu |
„Důsledky války na Ukrajině a rychle rostoucích cen zasáhly v posledním roce zeširoka a intenzivně celou společnost. Samozřejmě se skupiny veřejnosti liší podle toho, jakou měrou jsou schopny se s těmito vlivy vypořádat. Česká společnost se má však stále dobře,“ řekl ředitel STEM Martin Buchtík.
Podle průzkumu inflační očekávání českých domácností se po šoku z roku 2022 snížila, přesto zůstávají vysoká. Až 29 procent dotázaných stále očekává současné tempo zdražování a 17 procent má za to, že zdražování ještě zrychlí.
Z hlediska věku se osamostatňuje nejmladší skupina, která svou ekonomickou situaci hodnotí již podobně jako v předkrizových letech. Na druhé straně se osamostatňují špatně materiálně zajištěné domácnosti, jimž zůstává stejně skeptické hodnocení jako v loňském roce.
Na rozdíl od finanční krize před deseti lety současná krize zatím neoslabila důvěru veřejnosti v domácí banky. Více než 72 procent dotázaných uvedlo, že důvěřuje tuzemským bankám, a to i navzdory událostem, jako byl pád ruské Sberbank, švýcarské Credit Suisse a několika menších amerických bank. Schopnost domácností tvořit úspory loni oslabila, a to především mezi obyvateli s nižším vzděláním. Její propad se však již zastavil.
Obrat Indexu finanční situace domácností souvisí i s pozitivním vývojem ve firemní sféře. „Obrat indexu může mít několik příčin. Domácnosti mohly loni přestřelit negativní očekávání. Velkou roli určitě sehrál fakt, že většina podniků zvládla problémy dobře, nepřišly žádné velké krachy ani propouštění. Pokud by nastal tento scénář, tak index by nejspíš dále padal,“ uvedl ekonom KPMG Adam Páleníček.
Polovina Čechů se cítí chudší než před rokem. Čekají, že bude hůř |
Podle něj přetrvávání takřka plné zaměstnanosti je tedy jedním z hlavních faktorů, který působí ve směru zlepšování nálad domácností.
„I proto máme příslovečné světlo na konci tunelu, které ukazuje, že ještě letos bychom mohli vybřednout z technické recese. Nicméně to neznamená, že situace je optimální, zejména u nízkopříjmových domácností zůstává silný pesimismus ohledně budoucnosti,“ uvedl ekonom KPMG.
Mezi domácnostmi přetrvává již loni oslabená schopnost tvořit úspory. Zůstává především zvýšený podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (56 procent). Nejhůře se v tomto ohledu daří lidem, kteří už tak obtížně vycházejí s příjmy. Z hlediska vzdělání mají s generováním úspor potíže především lidé bez maturity, kdy se dvěma třetinám z nich nedaří nic uspořit.
Rodiny s půjčkami jsou skeptické
Domácnosti lze z pohledu odolnosti vůči dopadům zdražování rozdělit do pěti skupin, a to na základě velikosti jejich příjmů, majetku, bilance úspor a výdajů. Za poslední rok se rozložení skupin významněji nezměnilo, a tedy nepřibývá nejohroženějších lidí.
Hlavní zátěž současné krize se za poslední rok přesunula k lidem ve středním a starším pracovně-aktivním věku, zejména k domácnostem s dětmi. Soustředí se u nich efekt širokospektrálního zdražování, které se týká hlavně jejich mandatorních výdajů, a na rozdíl od skupiny domácností důchodců se též přidává výraznější propad reálných čistých příjmů.
Vycházíte s penězi lépe než loni?
K nejméně zasaženým náležícím ke kategorii nazvané „Mimo nebezpečí“ patří 22 procent domácností (loni 21 procent), které se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. O těchto domácnostech se dá říct, že jsou vůči současnému zdražování velmi odolné.
Na opačném konci spektra stojí 14 procent domácností (loni 15 procent) spadajících do kategorie s označením „Kriticky ohrožení“. K těm se typicky řadí domácnosti nezaopatřené s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížené půjčkami a v pětině případů také exekucemi (v české populaci je v exekuci přibližně 7 procent lidí). Právě na tyto zranitelné domácnosti zdražování doléhá nejpalčivěji.
V případě dalších typů domácností se ukazuje, že objem půjček je pro odolnost vůči zdražování podstatnější než velikost příjmů. To znamená, že lidé s nízkými či žádnými půjčkami jsou vůči inflaci odolnější než lidé s vysokými příjmy, ale se zátěží v podobě vysokých půjček, například hypotečních.
„První (‚Kriticky ohrožení‘ – 14 procent) a druhou (‚Ohrožení se závazky‘ – 25 procent) nejvíce zranitelnou skupinu domácností spojuje to, že mezi nimi v pohledu na budoucí finanční vývoj jejich domácností panuje stejně hluboká skepse jako loni v květnu. Více než polovina z nich očekává další zhoršení. U ostatních tří pětin veřejnosti obavy opadly a nahrazuje je uklidnění a opatrný optimismus,“ uzavřel Buchtík.
