Návrh na zvýšenou dividendu podalo ministerstvo financí v polovině června, přestože původně uvádělo, že vlastní návrh podávat nebude. Představenstvo ČEZ k návrhu státu následně uvedlo, že firma bude schopna pokrýt vyplacení zvýšené dividendy bez nutnosti přijetí mimořádných opatření. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Celkově však návrh ministerstva neohrožuje podle představenstva střední ani dlouhodobou finanční stabilitu společnosti a nemá ani bezprostřední vliv na plánované investice.
Valná hromada v pondělí zatím v rámci svého programu dokončila tři body z celkových sedmi. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval více než deset hodin, byl tak dosud nejdelší, řekl ČTK mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Akcionáři během toho položili kolem 130 dotazů. Největší část dotazů prvního bodu se týká tzv. rozdělení části skupiny ČEZ, jejího rekordního zisku v loňském roce, přístupu firmy k takzvané windfall tax z nadměrného zisku nebo plánů společnosti do budoucna.
Dlouhé valné hromady
|
Následně akcionáři schválili účetní závěrky společnosti za loňský rok. Do konce programu valné hromady zbývají ještě čtyři body. Mezi nimi například volba členů dozorčí rady. Stát je majoritním vlastníkem společnosti, nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ.
Protest aktivistů
Stejně jako v předchozích letech i letos program valné hromady na několik minut přerušili aktivisté z organizace Greenpeace. Protestovali proti těžbě v lomu Bílina. Jeden z aktivistů, který je zároveň akcionářem firmy, vystoupil s projevem. Zatímco mluvil, přistoupili k němu protestující s transparenty „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „This is a Fossil Crime Scene“ (česky „toto je místo fosilního zločinu“). Aktivisté sál opustili v doprovodu policie.
PRÁVĚ SE DĚJE: Aktivisté a aktivistky Greenpeace protestovali na Valné hromadě @SkupinaCEZ Rozšíření těžby na dole Bílina je klimatický zločin. https://t.co/c6DaJqvWTl
Kolem poledne přišly na řadu dotazy akcionářů. Jedna z akcionářek například požadovala, aby stát odkoupil sto procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce. Ten činil 80,7 miliardy korun, předloni to bylo 9,9 miliard.
Protest Greenpeace na valné hromadě ČEZ |
Nejhlasitější akcionář Šnobr
Michal Šnobr po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, je podle něj diskriminační. Před volbou představenstva valné hromady se ze sálu ozvalo „Protestuji!“ a o slovo se přihlásil právě Šnobr. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl.
A je to tu. VH @SkupinaCEZ účast rekordní 630 akcionářů, celkem 75,22%, VH je usnášeníschopná https://t.co/GsXBzHQLKn
„Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ dodal Šnobr, který na valných hromadách ČEZ protestuje opakovaně.
Navzdory Šnobrovým protestům valná hromada schválila jednací řád a vedení firmy začalo s prezentacemi zpráv o fungování skupiny ČEZ.
Hlavním bodem programu je výše dividendy. Vedení podniku již dříve navrhlo vyplacení 80 procent z očištěného zisku, tedy 117 korun za akcii. Ministerstvo financí nejprve uvedlo, že bude s touto výší souhlasit, nakonec ale podalo protinávrh. Podle něj by mezi akcionáře mělo být rozděleno sto procent zisku, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vyšší dividenda ČEZ by přinesla do rozpočtu asi deset miliard korun navíc, komentoval to v pondělí ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle Stanjury by peníze posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.
Každopádně půjde o nejvyšší dividendu, kterou kdy firma vyplatila. Dosavadní rekord je z roku 2009, tehdy dividenda činila 53 korun na akcii.
Na protinávrh státu reagovalo představenstvo ČEZ tak, že vyplacení celého zisku může snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Nicméně mimořádná opatření nebude nutné přijímat.
Téma rozdělení společnosti na programu není
Kromě rozdělení loňského zisku valná hromada podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže řeší standardní body, jako je schvalování účetní závěrky nebo rozhodnutí o objemu peněz pro poskytování darů. Naopak možné rozdělení společnosti, o němž uvažuje vláda, na programu není.
Minoritní akcionáři v čele se Šnobrem se ale na možné rozdělení ptají. Vláda totiž v květnu schválila kontroverzní návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Pokud by se podle tohoto klíče schvalovalo rozdělení společnosti nyní, stát by si se svými 70 procenty akcií ČEZ vystačil sám. Stačilo by dokonce jen 56 procent hlasů všech akcionářů.
„Je možné, že ještě na podzim tohoto roku proběhne mimořádná valná hromada, kde se o zestátnění nebo rozdělení společnosti bude rozhodovat. Pak by se řádná valná hromada ČEZ, tak jak ji známe dnes, již nekonala,“ uvádí analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.
Minoritní akcionáři, analytici trhu ale i právníci považují návrh zákona o přeměnách za problematický, potenciálně v rozporu s ústavním pořádkem a poškozující kapitálový trh v Česku.
Ministr financí Stanjura se v pondělí dotazům novinářů na možné zestátnění nebo rozdělení ČEZ bránil. „Pokud vláda dospěje k nějakému rozhodnutí, tak to bude včas a podle pravidel oznámeno. Vláda k žádnému rozhodnutí nedospěla, tudíž není, o čem bychom informovali ostatní akcionáře,“ řekl.
