V rozsáhlém rozhovoru pro ukrajinskou redakci rádia Svobodná Evropa Pavel uvedl, že má pochopení pro Rusy žijící mimo vlast, kteří musí čelit těžkostem poté, co jejich země napadla Ukrajinu. Následně ale doplnil, že když probíhá válka, měla by být bezpečnostní opatření týkající se ruských občanů přísnější než v normálních časech.
„Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být monitorováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku..... To je prostě daň za válku,“ doplnil Pavel v rozhovoru, který poskytl ve středu.
Czech President Petr Pavel said that Russian civilians living in the West should be monitored by security services.
— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) June 15, 2023
Speaking to @radiosvoboda, he said "when World War II started, all Japanese population living in the United States was under a strict monitoring regime as well." pic.twitter.com/SCRqC6717I
Situaci zároveň přirovnal k internaci Japonců. „Za druhé světové války byli potomci Japonců žijící ve Spojených státech také pod přísným monitorovacím režimem,“ vysvětlil český prezident.
Odvolával se tak na internační tábory, které za druhé světové války nechal zřídit americký prezident Franklin D. Roosevelt. V nich byli vězněni lidé japonského i amerického původu. Uvádí se, že od roku 1942 bylo do těchto táborů ve vnitrozemí USA přesunuto přes 112 000 obyvatel.
Vlna protijaponských nálad byla totiž obzvlášť silná po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941. Američané se mimo jiné obávali, že lidé japonského původu by mohli napomáhat nepříteli, tedy Japonskému císařství.
Měl by Západ přísněji monitorovat Rusy?
Velká část internovaných obyvatel ale pocházela z druhé generace, která se ve Spojených státech již narodila a měla americké občanství.
Zemřela Japonka, která se po Pearl Harboru stala symbolem amerických odsunů |
Po konci války se integrovaní Japonci domáhali odškodnění. Americká vláda to dlouhá léta odmítala. Až v roce 1983 nakonec uznala svou odpovědnost a dosud žijícím lidem, kteří byli v táborech uvězněni, vyplatila 20 000 dolarů. Ze 112 000 vězňů se však odškodnění podle údajů z minulých let dožila jen polovina.
Slova českého prezidenta tak rozvířila vlnu emocí. Portugalský politik a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Bruno Macaes na svém Twitteru ve čtvrtek napsal, že „Pavel si bere USA za tak bezpodmínečný vzor, že mu i ty nejtemnější stránky americké historie slouží jako vodítko.“
„Přesně tak, všechny Rusy žijící v Evropě do koncentračních táborů. Můžete přidat plynové komory a kamna na topení. Všechno je dobré, je to dávno zapomenuto,“ zní jeden z ruských ohlasů na sociálních sítích. Další tento návrh označují za „nacistické řešení“.
Jiní pak v komentářích upozorňují právě na druhou generaci internovaných, která již měla americké občanství, ale stejně se s ní zacházelo jako s Japonci. Nelze se podle nich řídit jen tím, že je někdo Japonec nebo Rus. „Pokrevní loajalita je v tomto směru jako minové pole a nelze se jí řídit,“ říkají tyto hlasy veřejnosti.
Ke slovům českého prezidenta se vyjádřil i ruský televizní moderátor a propagandista Vladimir Solovjov. „Přirovnal Rusy k Japoncům za druhé světové války a navrhl obnovit americké praktiky důkladného sledování japonského obyvatelstva. Nazval to cenou za válku,“ píše Solovjov na svém Telegramu.