„Věci se mění v souladu s aktuální situací, ale celkově samozřejmě nic měnit nebudeme. Je to pro nás zásadní,“ řekl Putin, který válku proti Ukrajině zahájil loni v únoru s odůvodněním, že je nutné sousední zemi „demilitarizovat“ a „denacifikovat“, aby nepředstavovala pro Rusko hrozbu.
Ukrajinská protiofenziva podle Putina začala 4. června a vedou ji záložní jednotky speciálně vycvičené pro tento účel.
„Je to rozsáhlý útok,“ připustil Putin. „Přímo teď, kdy spolu hovoříme, se vedou boje na několika úsecích (fronty),“ dodal. Ukrajinské síly podle Putina utrpěly těžké ztráty, a svých cílů nedosáhly. Ukrajinci podle něj mají desetkrát větší ztráty než Rusové. Putin tvrdí, že vysoké ztráty mají i polští žoldnéři, kteří údajně bojují na straně Ukrajinců.
Rusové kráčejí od jednoho vítězství ke druhému, rozplýval se Putin |
Putin rovněž přiznal, že země postrádá vysoce přesnou munici a drony. Přesto se podle něj kvalita zbraní v Rusku zvedá. Továrny na výrobu vojenského materiálu pracují dnem a nocí, Rusko zvýšilo produkci klíčových zbraní za poslední rok 2,7krát, dodal.
Ukrajina přišla o více než 160 svých tanků a 25 až 30 procent vozidel dodaných ze zahraničí, zatímco Rusko ztratilo 54 tanků, uvedl Putin. Moskva jen minimálně hovoří o ruských ztrátách, její údaje se na Západě a na Ukrajině setkávají s velkými pochybnostmi. Podle únorové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) Rusko přišlo za necelý rok invaze na Ukrajinu o více než 2 000 tanků, tedy asi zhruba polovinu svých nejlepších tanků, které má obtíže nahradit.
Možná zřídíme sanitární zónu na Ukrajině, varoval Putin
Ruský prezident také prohlásil, že není nezbytné vyhlásit v Rusku válečný stav. „Není důvod zavádět zvláštní režim nebo válečný stav v zemi,“ řekl.
Zdůraznil nicméně nutnost ochrany hranic a boje se zahraničními agenty na ruském území. „Mohli jsme se lépe připravit na vnitřní útoky v Rusku,“ postěžoval si šéf Kremlu s tím, že tyto útoky představují problém a mají za úkol odvést síly odjinud. Varoval zřízením „sanitární zóny“ na Ukrajině, pokud útoky budou pokračovat.
Kadyrov a jeho bojovníci se upsali Kremlu, aby dostali bonusy a pomoc |
Putin se postavil za nařízení ruského ministerstva obrany, aby všechny „dobrovolnické oddíly“ s ním podepsaly do konce tohoto měsíce smlouvu. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin už řekl, že žádnou smlouvu podepisovat nehodlá.
USA a další státy pošlou další vojenskou pomoc
Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy Kč), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Podle agentury Reuters to oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu.
Součástí balíčku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.
Součástí nové dodávky pomoci bude také 22 milionů nábojů do ručních zbraní a granátů i řada dalších raket a munice. Zahrnuje také náhradní díly, komunikační a demoliční vybavení a finanční prostředky na výcvik.
Ukořistili jsme na Ukrajině leopardy a obrněnce Bradley, chlubí se Rusové |
Britská vláda po pondělním zasedání ministrů obrany ze zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF) oznámila, že Ukrajina v následujících měsících obdrží balíček prostředků protivzdušné obrany v hodnotě 116 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč). Členy uskupení jsou kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
„Vybavení bude pořízeno v nadcházejících měsících prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) s cílem posílit schopnost Ukrajiny chránit kritickou národní infrastrukturu, civilní obyvatelstvo a personál v první linii,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném britskou vládou.
Obranná aliance se dnes v Amsterodamu dohodla také na tom, že do budoucna posílí sdílení taktických zpravodajských informací. „Od útoku na (plynovod) Nord Stream víme, že naše kritická infrastruktura je zranitelná a je třeba ji chránit,“ uvedla po zasedání nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Skupina proto rovněž urychlí spolupráci při odhalování možných hrozeb pro kritickou podmořskou a pobřežní infrastrukturu.
