„To je prostě úřednická verze rozpočtu, která ukazuje, co by se muselo stát, abychom dosáhli nějakých cílů. Já jsem byl ujištěn panem premiérem (Petrem Fialou) i ministrem financí (Zbyňkem Stanjurou), že to je verze, která nezohledňuje závazky této vlády vůči školství a o skutečném rozpočtu budeme jednat během léta,“ uvedl Bek. Podotkl, že pokud by mělo ministerstvo hospodařit s nyní navrhovanou částkou, „určitě by nedělal ministra školství“.
Prodloužení povinné školní docházky či snížení odkladů. Bek představil priority |
Jen na platy učitelů bude stát dávat od příštího roku víc peněz než teď, podle schváleného zákona na ně má být vyčleněno nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Bek zdůraznil, že školství musí mít víc peněz už jen na to, aby závazek k platům pokrylo. Stínová ministryně školství opozičního hnutí ANO a poslankyně Jana Berkovcová (ANO) uvedla, že 30 miliard korun, o něž by podle prvotního návrh měl být rozpočet snížen, zhruba odpovídá částce, která by byla k navýšení platů učitelů potřeba.
Bek poukázal také na potřebu investic do škol kvůli podle něj vážnému problému s dostupností mateřských a základních škol kolem velkých měst, což se bude do budoucna týkat i středních škol. „Základní provozní výdaje ve školství nelze snižovat,“ zdůraznil ministr, jenž ale zároveň nechtěl spekulovat o tom, jaky objem peněz by školství příští rok reálně mít mohlo.
