Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a „musí být připraveni“ na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila „naprosto jakoukoli zbraň“, pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.
Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako „nepřijatelné“ a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k „otevřené výměně názorů“ na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně „budoucích vyhlídek“ na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.
Máte naši podporu, ujistili Ukrajinu diplomaté G7. Kritizovali Rusko a Čínu |
Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje. Ukrajina, další země a třeba i britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Vláda Spojeného království je však přesvědčená, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.
 |
Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ „do toho nepůjde naplno“ a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. „Prohlášení o neochvějné podpoře“ nestačí a „činy stále neodpovídají rétorice“, uvedla skupina.
Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek „zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat“ sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát „vazalem“ Spojených států. Už dřív byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být „ponížena“ a bude potřebovat bezpečnostní záruky.
Trapné a naivní. Macron schytává kritiku za „promo pro čínského prezidenta“ |
Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat. Zejména východoevropské vlády pak obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.
Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Velké Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií.
Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.
