Ruský prezident Vladimir Putin (2. dubna 2023)

Ruský prezident Vladimir Putin (2. dubna 2023) | foto: ČTK

Putin čelící protiofenzivě použije všechny zbraně, které zbývají, tuší Západ

  • 457
Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin v reakci na očekávanou protiofenzivu ukrajinské armády proti ruským okupačním vojskům na Ukrajině použije „všechny nástroje, které mu zbývají“, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. V úterý to napsal britský deník The Guardian.

Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a „musí být připraveni“ na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila „naprosto jakoukoli zbraň“, pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.

Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako „nepřijatelné“ a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k „otevřené výměně názorů“ na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně „budoucích vyhlídek“ na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.

Máte naši podporu, ujistili Ukrajinu diplomaté G7. Kritizovali Rusko a Čínu

Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje. Ukrajina, další země a třeba i britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Vláda Spojeného království je však přesvědčená, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.

Voják ukrajinského 42. praporu střílí ze samopalu na neznámém místě na Donbasu. (20. září 2023)

Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ „do toho nepůjde naplno“ a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. „Prohlášení o neochvějné podpoře“ nestačí a „činy stále neodpovídají rétorice“, uvedla skupina.

Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek „zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat“ sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát „vazalem“ Spojených států. Už dřív byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být „ponížena“ a bude potřebovat bezpečnostní záruky.

Trapné a naivní. Macron schytává kritiku za „promo pro čínského prezidenta“

Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat. Zejména východoevropské vlády pak obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.

Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Velké Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií.

Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video