Potvrdilo to vyšetření Státní veterinární správy (SVS) v Jihlavě. Pro zjištění konkrétního subtypu onemocnění bude nutná další analýza.
„Zatím bylo potvrzeno, že se jednalo o ptačí chřipku, detailnější vyšetření se dělá v Národní referenční laboratoři v Praze. Výsledky by pravděpodobně mohly být do konce týdne,“ řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Vzhledem k tomu, že šlo o volně žijící ptáky, nebude SVS přijímat v okolí rybníka žádná opatření. „Budeme pouze informovat chovatele v této oblasti, že se u volně žijícího ptactva nákaza objevila, a varovat je, aby zamezili kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky,“ sdělil Vorlíček.
Na jezeře u Olomouce otrávil stovky racků jed na hraboše |
Experti byli původně k variantě ptačí chřipky spíše skeptičtí. „Tato nemoc je běžnější třeba u labutí či kachen, ale u racků si na takové případy nevzpomínám,“ uvedl v pondělí Ivo Rudolf z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR s tím, že ptačí chřipka se u divokých ptáků projevuje jen zřídka. „Nicméně jedním z příznaků může být právě apatie. U domácí drůbeže je průběh fatálnější. Infekce bývá rychlejší, nepohybují se a nelétají,“ hlásí Rudolf.
Racci na mutěnickém rybníku Třetí Zbrod, kteří ještě byli naživu, vypadali podle Ryšky, že už „melou z posledního“. „Některým se podařilo odlétnout, ale ve formě rozhodně nebyli,“ popisuje situaci z místa ornitolog. Ostatně od soboty podle něj přibylo minimálně deset mrtvých ptáků.
Jestli se jednalo o poslední vlnu, nedokážou ornitologové říct. Vzácnou lokalitu ale hodlají dál sledovat. Na soustavě rybníků mezi Mutěnicemi, Dubňany a Hodonínem totiž hnízdí asi tři tisíce párů ohrožených racků, jedná se tak o jejich největší kolonii v Česku. A právě obří úhyn ji může negativně ovlivnit. „V tomto ročním období začínají hnízdit. Staví si svá hnízda, obsazují teritoria, takže hromadné úmrtí ptáků má samozřejmě dopad na hnízdění,“ upozorňuje Ryška.
Za karbofuran před soud
Nicméně racek chechtavý není jediný ohrožený druh, který na jižní Moravě v posledních letech postihl náhlý úhyn. A příčinou byly ve většině případů právě jedy.
V dubnu 2021 otrávil starší muž z Milovic na Břeclavsku dva kriticky ohrožené dravce. Pomocí zakázaného karbofuranu, jejž aplikoval injekční stříkačkou do vajec či mrtvých holubů, usmrtil luňáky červené. Za tento čin dostal tři roky vězení s tříletou podmínkou.
Travič dravců dostal podmínku, je teprve druhý odsouzený v Česku |
Na začátku letošního roku zase našli ochránci v lese u nedaleké Lednice otráveného orla mořského. Také v tomto případě šlo o jed karbofuran, který je v Evropské unii od roku 2008 zakázaný.
V loňském roce evidovali ornitologové na jižní Moravě čtyři otravy dravců. Podle psovodky České společnosti ornitologické Kláry Hlubocké se většina takových případů objevuje právě v tomto období. „Nejvíc evidencí máme v únoru až dubnu,“ podotkla již dříve.
