Pro zajištění provozu dvanácti až patnácti lůžek potřebují pro nové nemocniční oddělení v Šumperku minimálně šest zdravotních sester, čtyři sanitáře a stejný počet fyzioterapeutů.
„Abychom komplexní spektrum péče mohli poskytovat, potřebujeme vybudovat úplně nový tým lidí, skládající se nejen z lékařů, ale také nelékařských zdravotnických profesí – od fyzioterapeutů, ergoterapeutů přes všeobecné sestry. Na oddělení bychom měli rádi i maséra,“ uvedla mluvčí nemocnice Hana Hanke.
Nové rehabilitační oddělení má pomoci vracet pacienty postižené akutní ztrátou určité životní schopnosti znovu do života.
Lidé chybí, péči však neomezují
Nedostatek personálu je dlouhodobým problémem zdravotnických zařízení v kraji. Olomoucká fakultní nemocnice hledá podle svých webových stránek dvanáct lékařů, šumperská nemocnice jedenáct, například na internu, chirurgii či dětské oddělení.
„U některých lékařských profesí je hledání zaměstnanců obtížnější, protože chybí v celé České republice. Ale daří se nám naše pracoviště personálně obsazovat tak, že nejsme nuceni omezovat poskytování zdravotní péče, jak tomu bývá jinde,“ konstatovala za šumperskou nemocnici Hanke.
Omezovat poskytování péče se nemusí ani v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě, Fakultní nemocnici Olomouc, přestože nemá obsazenou přes stovku míst. Chybí hlavně zdravotní sestry.
Léčit Čechy by mohli i cizinci bez diplomu. Riziko, zní z lékařských komor |
„Co se nelékařského zdravotnického personálu týče, dlouhodobě máme neobsazeno zhruba sto systemizovaných míst. S ohledem na blížící se konec studia letošních absolventů věříme, že se nám podaří nemalé procento doplnit právě z řad do praxe se těšících nováčků,“ řekl mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Nemocnice potřebuje hlavně praktické a dětské sestry, dále i radiologické asistenty.
„Obdobně a dlouhodobě řešíme i situaci v náboru lékařů, kdy se do letošního absolventského programu Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého přihlásilo téměř šedesát uchazečů. Složitěji se daří nábor lékařů se specializovanou způsobilostí,“ dodal Fritscher.
Zdravotnické školy jsou v kurzu
Nemocnice v Prostějově, v Přerově či ve Šternberku by potřebovaly doplnit stavy lékařů i sester na hematologii, urologii či geriatrii.
„I v našich nemocnicích jsou obory, kde zájem zdravotníků převyšuje kapacitní možnosti, například gynekologie nebo pediatrie, a pak obory, které jsou méně populární a méně vyhledávané,“ uvedla mluvčí nemocnic Radka Miloševská.
Zdravotníci nemocnicím chybí hlavně kvůli odchodům na mateřské a rodičovské dovolené. „Průběžně máme kolem čtyř set maminek zdravotnic, které logicky chybějí v provozu a musíme za ně hledat náhradu,“ dodal Fritscher.
Pro zdravotní sestru z Ukrajiny už je Česko novou vlastí, učí se na zkoušky |
Zdravotních sester je sice nedostatek, zdravotnické školy v regionu jsou ale v kurzu. Loni počet zájemců na Střední zdravotnické škole v Olomouci převýšil počet přijímaných žáků u některých oborů až čtyřnásobně.
„Pro školní rok 2023/2024 plánujeme u oboru praktická sestra otevřít o jednu třídu víc a budeme tedy mít tři, což představuje devadesát přijímaných. Větší navýšení nám nedovolují prostorové kapacity školy,“ vysvětlil ředitel Pavel Skula.
Letos by na škole mělo absolvovat kolem devadesáti zdravotních sester. „Ne všichni ale jdou hned pracovat. Většina jich pokračuje ve studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách,“ upozornil.
Posily z Ukrajiny
Posilou pro nemocnice v kraji by mohli být zdravotníci z Ukrajiny. „V našich nemocnicích od vypuknutí konfliktu na Ukrajině posílilo týmy jen několik málo ukrajinských lékařů. Ačkoli rovněž nejde o masovou záležitost, ale spíše jednotky případů, pochvalujeme si dlouhodobou spolupráci s ukrajinskými lékaři, kteří do našich nemocnic nastoupili ještě před válkou,“ uvedla Miloševská.
Podle ní bývají v adaptaci úspěšnější spíše mladší lékaři, kteří lépe zvládají náročné aprobační zkoušky či jazyk než jejich starší kolegové s delší dobou praxe.
Nemocnice koupily detektor vážných infekcí, EKG či nové ortopedické vrtačky |
K pacientům v Česku zatím mohou pod dohledem jiných odborníků už téměř dvě stovky ukrajinských lékařů. Ti ještě nesložili aprobační zkoušku, ale získali speciální povolení od ministerstva.
Když lékař složí aprobační zkoušku a chce pracovat, musí se přihlásit i do České lékařské komory. Ta zaznamenává zvýšený zájem. Jen od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině již přijala za členy 81 Ukrajinců, 36 Rusů a 11 Bělorusů. Všichni ale přišli do Česka před 24. únorem.
Přesný přehled o aprobačních zkouškách lékařů má Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. „Loni se hlásilo k písemným testům na šest set lékařů, absolvovalo je zhruba pět set. Ústní zkoušky složilo asi sto osmdesát Ukrajinců. Všichni zahájili celý aprobační proces ještě před březnem 2022,“ uvedl mluvčí institutu Jan Brodský.
