Jaký je váš vztah ke Kratochvíli?
Jako kluk jsem měl Kratochvíli na dohled. Strávil jsem zde pár let jako průvodce, jako spoluorganizátor různých akcí a vracím se sem také jako ochotnický herec. Můj tatínek na Kratochvíli strávil v podstatě celý život. Působil ve stejném ochotnickém spolku jako dnes já a prožíval tu každé léto. Já jsem se za ním chodil dívat na divadlo a snil o tom, že spolu jednou budeme na tomto krásném místě hrát. Tento sen se vlastně nikdy nevyplnil, protože tatínek tragicky zemřel. Když se to stalo, tak jsem se rozhodl, že nastoupím do spolku aktivně jako ochotnický herec. Už pátým rokem tedy do prostor zámku chodím jako on.
Vybavíte si svoji první roli?
Je to velmi příznačné. Byla to hra Zuzana Vojířová. Hrál jsem zlého šlechtice, který ji na konci vyhnal ze zámku. Tenkrát jsem lidi z Kratochvíle vyháněl, dnes je chci vítat.
Jak vypadal váš první den na zámku ve funkci kastelána?
Nejprve jsem se dva měsíce seznamoval s chodem. Setkával jsem se s panem Troupem a předávali jsme si agendu. Práce kastelána je totiž i tak trochu válka s papíry, v níž se člověk musí naučit pohybovat. S mým předchůdcem jsme také mluvili o vizích a o tom, co pro něj Kratochvíle znamená a co se mu za ta léta podařilo vybudovat. Zámek má svého ducha a musí se na to navázat.
Petr Šmíd (43 let)Rodák z Netolic na Prachaticku nyní žije v nedalekých Chelčicích. Sám o sobě říká, že je nestandardním kastelánem. Není studovaný historik jako řada jeho kolegů, ale vystudoval obor zaměřený na technologie. Poté si dodělal učitelské minimum a osm let učil. Posledních osm let vedl neziskovou organizaci v Prachaticích. Šanci na Kratochvíli bere jako návrat do rodiště a znovuobjevení sebe samého. Má manželku a dvě děti. Rád hraje divadlo a věnuje se historické lukostřelbě. |
Jak náročné pro vás bylo výběrové řízení
Jsem člověk, který má rád výzvy. Náročné to pro mě bylo v prvním kole, kdy jsem si uvědomil, že jdu do otevřeného boje s historiky. Ale řekl jsem si, že mohu nabídnout i něco jiného. Tak jsem výzvu moc rád přijal.
Líbí se vám, jak vedl zámek váš předchůdce Vojtěch Troup?
Pan Troup strávil většinu času tím, že památku opravoval. Neustále se staral o fasádu a další věci, které padaly na hlavu a bylo potřeba je restaurovat. Já ji s obrovským vděkem přijímám ve fázi, kdy jsou největší stavební práce dokončené a já je budu udržovat. A mým posláním bude přivést sem ještě více lidí.
Nebojíte se, že vás budou lidé s Troupem srovnávat?
Srovnávat nás určitě budou. Chci, aby byl nadále součástí života kolem zámku a měl své speciální prohlídky. Přál bych si, aby se sem vracel a spolupracoval tak dlouho, jak bude chtít. Pan Troup řekl krásnou větu, když jsem mu položil otázku, jaký by měl být jeho ideální nástupce. Odpověděl, že nechce mít za sebe ideálního kastelána, ale aby Kratochvíle měla ideálního kastelána, i když bude mít jiný charakter. Možná tedy spolu ve všem nesouzníme, ale budu se snažit souznít s duchem zámku.
Chystáte i nějakou inovaci?
Vypustil jsem na sociální sítě video, které mě představuje jako kastelána. Tím jsem započal éru, kdy chci každý den ukazovat této generaci krásy Kratochvíle pomocí nějaké momentky. Slíbil jsem generální ředitelce, že zámek nečeká revoluce, ale evoluce. To s tím souvisí. Evoluce bude spočívat v otevírání cesty k technologiím. Moderní návštěvník s sebou vždy nosí mobilní telefon. Pomocí rozšířené reality mu v budoucnu můžeme ukázat například místa, která tu už nenalezne, a třeba prostřednictvím QR kódu. V současné době také skenujeme zámek pomocí dronu. Vytvoříme 3D model, jenž doplníme o místa, která návštěvník už nevidí. To bychom pak mohli načíst do telefonu nebo promítnout do 3D brýlí.
Budete také bydlet přímo na zámku?
Ano. Byt potřebuje rekonstrukci, která nebude úplně krátkodobá. Mohla by trvat tak dva roky. Už v létě ale počítám s tím, že tady budeme s rodinou trávit společně léto. A těším se na to.
Co říká na život na zámku vaše rodina?
Moje dcera Magdalenka chodí do třetí třídy a má představu života na zámku takovou, že tady bude pobíhat se svou velkou kamarádkou Julinkou, což je vnučka pana Troupa. Takže ta se sem velice těší. Pak mám třináctiletého puberťáka Matěje, který má rád svůj klid. Že se stěhujeme na zámek, je podle něj dobré, ale kde je ta wi-fi? Neříkám, že je to problém, ale bude to pro nás změna. Pan Troup mi řekl, že se celou dobu snažil nebýt na zámku doma. To je ale prý to jediné, co se mu nepovedlo. Mám v plánu něco podobného, protože i já jednou budu muset zámek předat nástupci a pak je to těžké. Už nyní mi místo zalézá pod kůži.
Chystáte nějakou novinku pro letošní rok?
Čeká nás jedna novinka, která je takovým naplněným snem pana Troupa. Je to projekt za 30 milionů korun, který vzniká za ohradní zdí na severní straně areálu. Tím je zázemí pro zaměstnance. Máme dvě zahradnice a údržbáře. Doteď měli své dílny v těch nádherných domečcích v ohradní zdi. Zvenku jsou krásně opravené, ale uvnitř je jen ponk a sází se tam květiny, vrtá se tam vrtačkou, což je vlastně hrozné. V budoucnu by v nich mohly být nové ubytovací prostory, zkušebna pro herce nebo skladovací prostory mobiliáře.
Co vše nové zázemí nabídne?
Do svahu se zahloubila taková železobetonová kostka, která má ale zelenou střechu, takže shora vůbec není vidět. Čelní strana se vymyslela tak, aby taktéž nerušila okolní vzhled. Zaměstnanci budou mít od června konečně zázemí, které si zaslouží. Sice to vypadalo velmi poeticky, že v barokním domečku máte dílničku, ale byla tam jen jedna zásuvka a hrozná zima. V provozním centru bude sprcha i kuchyňka, tu tady lidé nikdy neměli.
Deset let na zámku působilo Divadlo Continuo. Je možná další spolupráce?
Strávili tady deset let života. Pokud se zítra ráno jejich principál vyspí a řekne, že má vizi zařadit na zámek své představení, budu první, kdo mu nabídne spolupráci. Poslední rok ale byl zakončený tím, že byl desátý, a Continuo hledá potenciál, jak využít nová místa. Mám nyní pocit, že zde už svou éru uzavřeli.
A co jiné soubory?
Nedávno jsem jednal s Jihočeským divadlem. Vytvořili jsme autentické představení na míru Kratochvíle, kdy jsme z historických pramenů načerpali námět hry, jež kopíruje něco, co se tu kdysi dávno odehrávalo. Jde o noční představení se zpěvem či hudbou a prochází se zámkem. Loni byla premiéra, ale kvůli počasí se nám to trochu zkomplikovalo. Letos plánujeme čtyři představení, ale už pořádně dotažená. Ukážeme divákům zámek v iluminované rovině a rozsvítíme při tom stovky svíček. To diváka ohromí.
