Ze zdánlivě jasného postupu bylo nakonec celkem drama, že?
Koukám na to. Nevěřil jsem, že kluci ještě naskáčou a na postup bude potřeba tolik. Před závodem jsem si dělal statistiky, kolik dřív stačilo na finále v Evropě, a nejvíc bylo v Praze 2015, a to 7,79 metru. Tady to bylo dost podobné (osmý Srb Anič postoupil se 7,75 metry). Jsem proto rád, že to nakonec vyšlo.
Všechny vaše skoky byly v rozmezí 7,82 a 7,86 metru. Je taková vyrovnanost příslibem?
Určitě. Cítím, že mi forma graduje. Navazuju na úspěšnou republiku a řekl bych, že to je na dobré cestě.
Vidíte ještě nějaké rezervy?
Vidím. Kvalifikace ode mě byla trochu opatrnější. Jednak v tom, že moc nemusím povrch mondo, který je na mě celkem tvrdý. Já radši měkčí. A pak také cítím, že rezervu mám na prkně. Je tady metrové, normálně má dva metry nebo klidně i tři. Tady se proto zdá, že je blíž a nohu podvědomě sklapáváte pod sebe. Doufám, že jsem si už ale zvykl a ve finále to ukážu.
1. DEN HME: Staněk natáhl medailovou sérii, bere stříbro. Zářili i čtvrtkaři |
Co čekáte od finále?
Co jsme se bavili s trenérem, tak jsme se shodli, že první místo Řeka Tentogloua je jasné. Mým adeptem na druhé místo je Švéd Montler (vítěz kvalifikace s 8,14 metry), který celou sezonu skáče dobře. Jinak to je ale otevřené. Myslím, že medaile by mohla být tak od 7,95 až 8,05 metru.
Cítíte, že na tuto hranici máte?
Nechci to zakřiknout, ale šance tam je. Když všechno vyjde, jak má, a seřadí se všechny planety, jak mají, tak by to eventuálně mohlo cinknout. Ale jak říkal Tomáš Staněk, finále je nová soutěž, může se stát cokoliv. I třeba Tentoglou může třikrát přešlápnout.
Stále máte na ruce ortézu po vašem pádu na schodech z konce února. Limituje vás nějak?
Když jsem se při prvním pokusu chtěl z ruky zvednout, tak trochu zabolela. Ale jinak to nepociťuju. Ba naopak si myslím – použiju slova Honzy Mühlfeita (mentálního kouče) –, že takový podnět zaměstná tu opici v hlavě. Člověk se pak soustředí jen na jednu věc a ne na všechno okolo.
Zranění se vám přihodilo celkem netradičně. Co jste si tehdy říkal?
Co vám budu povídat. Nejprve jsem si pomyslel, že je to tam… (smích). Pak jsem si ale řekl, že je to přeci jen ruka. Dobře, v posilovně nezvládnu nějaké věci, ale dělám dálku, skáču nohama a na švih mám i druhou ruku. Takže v pohodě.
8th National Indoor champion title
.
.
@zlta.bunda
.
#smile#happy#gold#lomgjump#competition#athlete#athletics#trackandfield#nationalchampionship#nationalchampion#czechrepublic#czechteam#olymp#olymppraha#olympcsmv#nike#tattoo#roadtoistanbul
Vaše účast na šampionátu nebyla dlouhou dobu jistá. Jak jste to viděl vy?
Od začátku sezony jsem vlastně ani nevěděl, jestli budu halovku skákat. Měl jsem problémy se zády, chybí mi dva měsíce tréninku, což pociťuju dodnes, a když přijde pátý šestý pokus, tak trochu vyhniju, unavím se, jazyk na zemi. Postupně jsem se do toho ale dostával a republika pro mě byla velké povzbuzení. Říkal jsem si, že můžu skočit ještě dál.
Nakonec jste se do Istanbulu dostal na základě divoké karty.
Limit byl 7,90, já skočil jen o tři centimetry méně. Takže když mi šéftrenér řekl, že mě navrhne na divokou kartu, tak jsem na více než devadesát procent věřil, že to klapne. Poslední léta jsem sice nebyl úplně naděje české atletiky, měl jsem i nějaké svoje problémy, do té doby jsem ale přeci jen byl pravidelně ve finále.
Staňkovo postupové drama. Bylo až nezdravé, řekl. Pomohla mu i káva |
Koulař Tomáš Staněk si dělal legraci, že mu k postupu do pátečního finále pomohla odpolední káva u vás. Jste domluvení i tentokrát?
Jsme. Vždycky si s sebou vozím takové mašinky na filtrovanou kávu, zvládnu s tím i malé espresso. Dneska Tomáš určitě zase přijde. A doufám, že na dvojité. Včera jsem mu dal jen jedno a v prvním pokusu mu vypadla koule z ruky (smích).
Vás čeká souboj o medaile v neděli dopoledne. Zajdete se na oplátku odreagovat vy k němu?
Uvidíme. On filtrovanou kávu až tolik neumí. Spíš je na espressa a na ty tady nemá kávovar. Ale po soutěži určitě někam zajdeme.
