Hned v prvních hodinách 24. února minulého roku začaly vznikat finanční sbírky na pomoc napadenému státu. Brzy se přidal třeba i třiadvacetiletý student právnické fakulty Univerzity Palackého Vasyl Kapustej, který podporu zaměřil na 128. zakarpatskou a 24. lvovskou brigádu.
„Rozhodl jsem se pomáhat tam, kde se konflikt rozhoduje – a to je válečná fronta a vojáci. K nim si totiž troufne jezdit málokdo, navíc mají specifické požadavky,“ řekl. Výsledkem jeho snažení za rok je, že už vybral přes 7,7 milionu korun.
Peníze proměnil ve dvanáct tun materiálu zlepšujícího polní podmínky vojáků, pět aut a sanitku. Dodávek se zapojením Kapustejovy rodiny už bylo zhruba patnáct.
Hned reagovala i Arcidiecézní charita Olomouc. Ačkoli na Ukrajině působí přes dvacet let, takto rozsáhlý konflikt znamenal velkou zátěž. „Na tak masivní vlnu uprchlíků nebyl nikdo připravený, stát ani charita. Během jednoho dvou dnů jsme museli všechno změnit,“ nastínil ředitel organizace Václav Keprt.
„Podařily se ale velké věci, protože běžná pomoc našim klientům, kteří jsou na nás závislí, musela v nezmenšené míře pokračovat. Někdy se hloupě tvrdí, že se pomáhá jen Ukrajincům, ale není to pravda,“ dodal.
Humanitární pomoc, ale i popelářský vůz
Charita už na osm desítek míst na Ukrajině vypravila zhruba padesát tun humanitární pomoci v podobě generátorů, stanů nebo kamen.
„Chce-li někdo pomoci, nejefektivnější jsou peníze. Potřeby Ukrajiny se mění, my navíc můžeme humanitární pomoc nakupovat bez DPH nebo i se slevami,“ podotkl Keprt.
Nejlepší je podle něj posílat materiál, o který si Ukrajinci přímo řeknou. Tak to dělá i Přerov, odkud nedávno poslali vysloužilé popelářské auto do partnerského ukrajinského města Ivano-Frankivsk, Uničov propojený s městem Dubno nebo Olomouc, na niž se obrátila civilní obrana města Černivci. Humanitární pomoc z regionu míří opakovaně.
30. ledna 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodstatnou roli hrálo od začátku rovněž hejtmanství. Krizový štáb se poprvé sešel 27. února, kraje také ve spolupráci s ministerstvem vnitra začaly zřizovat asistenční centra pomoci Ukrajincům (KACPU).
V Olomouci nejprve otevřelo 1. března v sídle kraje, poté se zázemí rozšířilo o nafukovací stany a ve spolupráci se státem se po týdnu podařilo centrum přesunout do dlouhodobě opuštěných Hanáckých kasáren. Měsíc bylo v provozu i centrum v Šumperku.
Přichází už jen několik nových uprchlíků za den
Celkem dosud našlo v kraji azyl zhruba patnáct tisíc obyvatel Ukrajiny, kteří od konce loňského února utekli před ruskou invazí. Přibližně polovina jich dorazila v březnu. V posledních měsících počty nově příchozích výrazně klesly a denně je v průměru evidováno pouze několik lidí.
„S výsledkem našeho snažení jsem docela spokojen. Pustili jsme se do toho s vervou a časově dobře, například KACPU jsme otevřeli jako jeden z prvních krajů. V tomto duchu jsme dělali všechny další kroky. Nicméně jsme měli nižší počet příchozích, takže jsme nebyli přehlceni, případně jen po krátké období,“ shrnul hejtman Josef Suchánek.
Postupně se kraj začal soustředit víc na sociální pomoc. „Jde o ubytování, nabídku pracovních míst, síťování lidí do sociálních skupin v daných oblastech či aktivování neziskovek, aby s lidmi pracovaly,“ doplnil Suchánek.
Kraj loni na ubytování a další pomoc uprchlíkům vynaložil bezmála 160 milionů korun, větší část nákladů mu zpětně proplatila ministerstva vnitra a financí.
Pracovní trh uprchlíci zásadně neovlivnili
Podle hlášení zaměstnavatelů bylo ke konci ledna v regionu zaměstnáno přibližně 3 100 příchozích z Ukrajiny. Je to asi o sto méně než v prosinci, což může souviset s ukončením některých sezonních prací.
Nejvíce se jich uchytilo ve zpracovatelském průmyslu, v administrativě či pomocných pracích. Jen pár procent působí ve stavebnictví, dopravě, skladování, pohostinství, ubytování nebo obchodu.
Kromě toho ale třeba několik desítek Ukrajinců našlo zaměstnání ve šternberské zbrojovce Excalibur Army, kde opravují a modernizují těžkou vojenskou techniku včetně té pro jejich zemi.
9. ledna 2023 |
„Příchod občanů Ukrajiny prozatím pracovní trh nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali lidi, které potřebovali,“ uvedl analytik Jaroslav Mikšaník z krajské pobočky úřadu práce.
Loni v červnu evidoval úřad jen tři uchazeče o zaměstnání ukrajinské národnosti, v lednu se jejich počet blížil šesti stům.
Terčem pomníky či vlajky, internetem kolují lži
Podpora utečencům a napadenému státu se ale stala i terčem kritiky lidí, kteří jsou proti poskytování pomoci, zpochybňují využití peněz či tvrdí, že se nepomáhá českým občanům.
Rovněž se objevily případy poškozování pomníků Rudé armády, ovšem i útoků proti ukrajinským vlajkám vyvěšeným jako gesto solidarity. A to v podobě jejich strhávání, jako tomu bylo opakovaně na budově Muzea a galerie v Prostějově, nebo formou petice žádající její odstranění, jež se objevila v Uničově.
Části veřejnosti se nelíbí ani přítomnost Ukrajinců ve vojenském újezdu Libavá, kde je cvičí česká armáda. V pěti turnusech se tu mají prostřídat až čtyři tisíce vojáků.
Akce se záhy stala terčem dezinformací – internetem koluje údajná výzva krajské hygienické stanice, aby se lidé, kteří přišli s vojáky do styku, nechali vyšetřit kvůli možné nákaze tuberkulózou.
Lživou zprávu vyvrátili hygienici i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, sdílela ji ale třeba i mohelnická právnička a senátorka za obvod Kroměříž Jana Zwyrtek Hamplová. Po několika hodinách ji smazala a omluvila se, záležitost teď prověřuje policie.
