Na náměstí v České Kamenici Pavla lidé přivítali bouřlivým potleskem. „Přijel jsem, abych se dozvěděl, co vás trápí za problémy,“ řekl Pavel. „Nejsem tady poprvé. Besedu jsem tu dělal, když jsem ještě neuvažoval, že budu kandidovat. Když sem člověk jede na motorce, je to krásné vyčištění hlavy,“ dodal.
Lidem řekl, že přijel, aby se dozvěděl o jejich problémech. „Chci zdůraznit, že je vnímám a chci se jim věnovat. Aby se začaly řešit,“ řekl Pavel a dočkal se aplausu. Když se z davu ozvala otázka, proč ministerstva řídí laici, Pavel odpověděl: „Mají pocit, že vaše problémy znají lépe, než vy sami. Snaží se to řešit obecně, ale problémy v regionech se liší. Pravidla, která by fungovala pro všechny stejně, nastavit nejdou,“ řekl zvolený prezident.
Na to, jaký má názor na důchodovou reformu, pak řekl: „Důchodový systém musí někdo financovat. A jeden z mála parametrů je právě odchodový věk. Bavíme se o lidech, kteří půjdou do důchodu za 20 let,“ zopakoval svůj postoj.
V pátek se Pavel sejde s Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem. „Chci znát i jejich názor,“ řekl k problematice důchodové reformy.
Ještě před besedou s občany jednal Pavel na radnici se zastupiteli. Hned poté, co se pozdravil s vedením města, si podle reportérky iDNES.cz začal dělat poznámky do diáře, o problémech v regionu chce později debatovat se členy vlády.
Chtěl jsem být Old Shatterhandem, odpověděl dětem v Mojžíři
Po druhé hodině odpolední přijel Pavel do základní školy v ústecké čtvrti Mojžíř. Před budovou ho v době vyučování čekaly desítky dětí, převážně z romských rodin. Budoucí prezident pak odpovídal na dotazy dětí z novinářského kroužku, které mu věnovaly časopis. „Nejraději jsem měl asi tělocvik,“ odpověděl budoucí prezident žákovi druhé třídy na to, jaký byl jeho oblíbený předmět ve škole, a následně i na to, čím chtěl jako malý být.
„Když mi bylo deset let, zajímal jsem se o to, jestli stihnu po škole trénink. A jako malý jsem chtěl být Old Shatterhand. Pak jsem zjistil, že to není povolání,“ usmál se. „Tak teď budu prezidentem,“ dodal.
„Bylo to ve velkém tempu a mrzí mě, že jsem se nestihl setkat se spoustou dalších lidí,“ zhodnotil svůj výjezd do Ústeckého kraje Pavel. Program na příští návštěvě regionů chce neplánovat jinak, aby měl možnost bavit se více s občany.
Ve Šluknově jednal se starosty
Generál ve výslužbě začal svou misi po Ústeckém kraji dopoledne ve Šluknově. Tam ho přivítali studenti místní lesnické školy. Se starostou tohoto města a dalších přilehlých obcí poté Pavel jednal v prostorách místního zámku o problémech regionu.
„Pan prezident se zajímá o náš region, nejsou mu lhostejné problémy, s nimiž se běžní lidé potýkají v těchto okrajových oblastech. Z jeho řeči bylo cítit, že už se s podobnými problémy v jiných regionech setkal,“ popsal schůzku s budoucím prezidentem starosta města Rumburk Lumír Kús.
„Je tu trochu problém se vzděláváním, s nedostatkem pracovníků v některých oborech,“ dodal poté starosta Dolní Poustevny Robert Holec, který je zároveň předseda dobrovolného svazku obcí Sever. Ten už ráno iDNES.cz řekl, že by chtěl, aby se nastávající prezident časem sešel se starosty obcí Šluknovska v širším plénu.
Zdá se, že zdravotními neduhy netrpím, prohlásil Pavel po lékařské prohlídce |
„Probrali jsme pozitivní i negativní věci, které se tady dějí. Myslím, že schůzka byla na velmi dobré úrovni,“ zhodnotil starosta Šluknova Tomáš Kolonečný čtvrteční půlhodinové jednání. „Téma kohezní politiky tady také samozřejmě zaznělo. Zmiňovali jsme i témata jako dostupnost zdravotní péče, boj s chudobou a vyloučené lokality,“ doplnil k náplni setkání Kolonečný.
Při odchodu se Pavel vyfotil se studenty lesnické školy a před zámkem rozdal několik podpisů. Nově zvolený prezident se poté vydal na prohlídku mikulášovické firmy Mikov, která vyrábí nože a která proslula také výrobou legendární „rybičky“.
Poslední zastávkou na Pavlově čtvrteční cestě Ústeckým krajem se stala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Sál zaplnily přes tři stovky studentů, se kterými budoucí prezident debatoval o stavu českého školství či o uplatnění vysokoškoláků na trhu práce v regionu. Prodiskutoval s nimi také problematiku přijetí eura. „Proti přijetí eura v České republice je spoustu důvodů, ale pro jeho přijetí je jich ještě víc. Když se jedná se členy Evropské unie, následuje také jednání členů eurozóny. A my tam chybíme,“ popsal Pavel jeden z důvodů, proč by Česko mělo uvažovat o změně měny.
Na hokeji pískali, s lidmi skoro nemluvil. Pavel se vydal do „Babišova“ kraje |
Pavel byl zvolen prezidentem ve druhém kole přímé volby, čtvrtým českým prezidentem byl zvolen hlasy 3,36 milionu lidí, což představovalo 58,32 procenta hlasujících voličů. Svého soupeře Andreje Babiše, pro kterého hlasovalo 2,4 milionu lidí, porazil o zhruba 960 000 hlasů.
Jen několik dnů po volbách začal Pavel jednat se státníky cizích zemí a vydal se do zahraničí i domácích regionů. Jako první zvolil návštěvu Karlovarského kraje, který je baštou Babišových voličů. Ačkoliv sliboval, že se setká s občany a voliče svého protivníka se bude snažit přesvědčit, že jim bude dobrým prezidentem, prostor ve svém programu na debatu s veřejností nevyhradil.
