Možná se vám bude následující scénka zdát přitažená za vlasy. Nebo si pomyslíte, že to má být nepovedený pokus o sci-fi. Omyl! Pod příslibem anonymity mi ji odvyprávěl devatenáctiletý student střední školy. Říkejme mu Honza, svoje skutečné jméno z důvodů, které za chvíli pochopíte, zveřejňovat nechtěl.
„Když jsem si text na počítači pročítal, až mě vyděsilo, jak byl dobrý, určitě lepší, než kdybych ho psal sám.“