Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.
Ve scéně znepokojivější než v nejděsivějším hororu pak oběti z hlavy vyrazí úponek. Houba své okolí zasype sporami, čímž k osudu zombie odsoudí další. Zní to jako dílo fikce. Ale říše hub, plísní a kvasinek - odlišná od rostlin a živočichů - zahrnuje vše od jedlých typů až po parazity, kteří jako kdyby vystoupili z noční můry.
Parazitické houby z rodů housenice a housenec (cordyceps a ophiocordyceps) opravdu existují. Britský přírodovědec David Attenborough v jednom z dílů seriálu Zázračná planeta pozoruje, jak jedna z těchto hub ovládá mravence.
Záběry zombie hmyzu inspirovali tvůrce videoher The Last of Us a nyní i úspěšný televizní seriál, který vychází ze stejné zápletky.
Filmaři vysvětlují, proč změnili zásadní věci v seriálu The Last of Us |
Jak ve videohře, tak v seriálu se parazitická housenice místo na své obvyklé hmyzí oběti vrhne na lidi. Následná pandemie vede k celosvětovému kolapsu. Je ale v reálném světě pravděpodobné, aby housenice nebo jiná houba způsobila katastrofu takového rozměru?
„Myslím, že na vlastní riziko plísňová onemocnění podceňujeme,“ domnívá se Neil Stone, lékař a odborník na tento typ onemocnění z londýnské Nemocnice pro tropické choroby. Svět je podle něj naprosto nepřipraven takové pandemii čelit.
Nebezpečné houby a plísně
Světová zdravotnická organizace (WHO) loni v říjnu vydala svůj první seznam životu nebezpečných hub a plísní. Milovníci The Last of Us si mohou oddechnout - housenice na něm není.
Mikrobioložka Charissa de Bekkerová z univerzity v Utrechtu zkoumá, jak housenice vytváří z mravenců zombie, a tvrdí, že si nedovede představit, že by se to stejné stalo lidem. „Naše tělesná teplota je prostě příliš vysoká na to, aby se většina hub mohla příjemně usídlit a růst - to platí i pro housenice,“ řekla.
Únava i alergie. Co všechno mohou způsobovat vetřelci v našem těle |
„Nervová soustava (hmyzu) je jednodušší než naše, takže je určitě snazší zmocnit se jejich mozku než našeho. Liší se i jejich imunitní systém,“ uvádí de Bekkerová. Většina druhů housenic se po miliony let vyvíjela tak, aby se specializovala na infekci jediného druhu.
„Byla by to opravdu zásadní změna, kdyby tato houba dokázala přeskočit z hmyzu na nás a způsobit infekci,“ říká de Bekkerová.
Smrtelné dopady
Z milionů druhů plísní a hub jen hrstka způsobuje různá onemocnění. Některá z nich ale mohou být mnohem horší, než běžná mykóza chodidel nebo nehtů u nohou. Houby a plísně ročně zabijí okolo 1,7 milionu lidí - to je zhruba třikrát víc než malárie.
WHO určila 19 typů plísní a hub, které podle ní představují závažné nebezpečí. Je mezi nimi mimo jiné Candida auris, kvasinka, která když se dostane do těla, může napadnout krev, nervovou soustavu a vnitřní orgány. WHO odhaduje, že po nákaze zemře až polovina lidí.
Smrtelné choroby, které stále neumíme léčit a děsí lidstvo |
Proti antimykotikům je Candida auris rezistentní a některé infekce odolávají veškerým dostupným lékům. Přenáší se hlavně přes kontaminované povrchy v nemocnicích, kde ulpívá na hadičkách od infuze nebo manžetách od přístrojů na měření krevního tlaku. Jen těžko se jí dá zbavit, občas se musí uzavřít celá nemocniční oddělení - jak bylo nutné už i v Británii.
Další smrtící houba - kryptokokus tvárný - se dokáže dostat do nervového systému a způsobit devastující meningitidu. Nemoc mukormykóza, za kterou může lidově řečená černá plíseň, zase požírá naši tkáň tak rychle, že na obličeji utvoří velké zející rány.
