Novinek v kariéře osmadvacetileté sportovkyně je víc. Už nefiguruje pod americkým manažerem a promotérem Brianem Cohenem. „Bohužel jsme přestali spolupracovat. Během covidu vážně onemocněl a všechny aktivity musel dát stranou,“ prozradila Sedláčková.
Pod křídla si ji vzal anglický manažer Conor Slater a na 25. března domluvil zápas o titul mistryně světa WBC v pérové váze do 57 kilogramů. V Anglii ho zkusí sebrat domácí Raven Chapmanové, šesté ženě světového žebříčku.
„Jsem v plné přípravě a myslím si, že forma přijde,“ usmála se Sedláčková. O rok starší Chapmanová má bilanci pět zápasů, pět vítězství. „Už jsem viděla nějaké její duely a tuším, že ten náš bude hodně dobrý a hodně tvrdý. Je odolná, vydrží, kondičně je na tom dobře.“
Lucie Sedláčková
Nevýhodou je, že soupeřka bude na domácí půdě. „V Anglii jsem ještě neboxovala. Bude to ve velké hale a zápas půjde živě na Sky Sports. Musela bych být jasně lepší od prvního kola, abych vyhrála. Budu se snažit,“ řekla bojovně děčínská rodačka s bilancí 15 výher, 1 remíza, 1 prohra. Ve smlouvě je zakotvená případná odveta z obou stran.
Česká boxerka už několik trofejí mezi profesionály získala. Je juniorskou mistryní světa WBC, ve stejné organizaci dosáhla i na stříbrný pás, slavila titul evropské šampionky. „Ovšem zápas s Chapmanovou bude můj životní. A beru ho i jako přípravu na olympijskou kvalifikaci, která bude na přelomu června a července v polském Krakově. Do Paříže postupují čtyři boxerky z každé váhy.“
I amatérky mají stejnou kategorii do 57 kg, to je pro Sedláčkovou plus. Účast si musí zasloužit, už byla na soustředění české a slovenské reprezentace v Mělníku. „Ještě je tam jedna holčina v mé váze. Když nepůjde do jiné, musíme se o kvalifikaci utkat.“
Olympijskou myšlenku Sedláčkové oživil její tým v čele s trenérem Rudolfem Krajem, stříbrným z her v Sydney 2000. „Přesvědčovali mě poměrně dlouho. Bohužel profiring je komplikovaný, můj poslední zápas se vůbec neuskutečnil, přitom já jsem neustále v tréninku. Proto jsem se rozhodla olympiádu zkusit. Lákala mě už jako malou, ale to na ní ještě ženy neboxovaly. A pak měly jen tři váhy a já se do žádné nevešla. Kvůli tomu jsem šla brzy mezi profíky.“
Teď může přeskakovat tam a zpět. Mezi profesionály boxuje 10 × 2 minuty, u amatérů 3 × 3 minuty. „Amatérský box je víc rychlostní a taky můžu na turnaji boxovat den co den, když budu vyhrávat. Každý den se vážíme, máme helmu a větší rukavice,“ srovnala. Na olympiádu si věří: „Šance je velká. I díky zkušenostem Rudy Kraje nejdeme do neznáma. Zažil to a došel až do finále. Není lepší volba než on.“
