Ta zřejmě potrvá roky, a až když skončí, má se park otevřít pro veřejnost a sloužit jako místo pro relaxaci. „Nejprve musíme posbírat a odvézt všechny odpadky a vyčistit podrost. Kroky směřující k nové podobě parku mají zajistit hlavně bezpečnost lidí, kteří se v něm budou pohybovat,“ řekl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Podle zástupců správy veřejného statku města (SVS), která se stará o zeleň, po letech bez údržby park zarostl náletovými dřevinami. Původní solitérní stromy obklopily především semenáče lípy velkolisté, dubu letního, lísky turecké, vrby jívy, topolu osiky, jasanu ztepilého, javoru mléče, olše lepkavé, třešně ptačí, jilmu vazu, buku lesního a místy i tisu červeného, smrku ztepilého nebo pajasanu žláznatého.
„V porostech byly vybrány, označeny a ponechány jen perspektivní sazenice stromů, které mají potenciál být v budoucnu hlavními dřevinami parku. Většina vyvrácených stromů, stejně jako poražené kmeny nebezpečných dřevin, zůstane na místě. Poslouží jako přirozené biotopy například pro brouky,“ vysvětlila Lucie Davídková z SVS.
„Nyní prováděné úpravy umožní také lepší údržbu v dalších letech. Provedenými zásahy se park zároveň opticky zprůhlední,“ upřesnila Kamila Kindlová z SVS.
Oblast by pak měla být méně lákavá pro bezdomovce, kteří zde dosud často pobývali. Ti zanechali v odlehlé části parku obrovské množství odpadků všeho druhu. Údržbové práce potrvají až do zahájení celkové obnovy parku, která by se měla odehrát v dalších letech. Nová podoba parku zatím není známa. Město teprve bude zadávat odborným týmům zpracování studie.
Park otevřou nejdříve za pět let
Do doby dokončení revitalizace zůstane z důvodu bezpečnosti Papírenský park nadále oplocený a veřejnosti nepřístupný. Zástupci SVS odhadují, že park bude otevřený až za pět až sedm let. Kamila Kindlová tvrdí, že jedním z důvodů, proč to tak dlouho potrvá, je potřeba, aby zadání studie a zpracovaný architektonický návrh budoucí podoby parku i jeho realizace navazovaly na výstavbu v okolí.
„Bude se tam dělat například kruhová křižovatka a společnost VKPP staví u parku bytové domy. Parkem mají vést trasy, aby byl průchozí směrem do té nové obytné čtvrti a navazoval na druhou část Slovan,“ vysvětluje Kamila Kindlová.
Tvrdí, že před dokončením celkové realizace území nebude možné park zpřístupnit i z bezpečnostních důvodů. „Teď se snažíme zbavit dřevin, které podle nás představují riziko. Je tam velké množství pařízků po vykácených náletech. Je tam spousta otevřených šachet, studna i rozbité poklopy. Je tam jezírko a nevíme, co tam přitéká. Tohle všechno je nutné vyřešit. Z toho důvodu teď nechceme, aby to bylo veřejné prostranství,“ tvrdí.
Papírenský park v Plzni na Slovanech v Habrové ulici vznikl po roce 1884, kdy došlo k rozšíření zdejší továrny. Současně byla v její bezprostřední blízkosti postavena vila rodiny Piettů a založen poměrně rozsáhlý park. Vila s parkem spolumajitele a ředitele papírny patřila k velkoryse pojatým továrnickým sídlům v Plzni. Rodina Piettů ji užívala do začátku první světové války. Nyní je celý park v soukromém vlastnictví.
Poté, co v roce 2004 ukončila plzeňská papírna provoz, není řádně udržovaný. Menší část území vedle 89. mateřské školy Plzeň v Habrové ulici je veřejnosti přístupná, zbývající téměř dvě třetiny z celkové plochy přesahující jeden hektar jsou oplocené. V parku je žulový památník válečným obětem. Vilu továrníka Piette, kde dlouhá léta sídlila závodní jídelna s kuchyní a knihovna národního podniku Západočeské papírny, zbořili v roce 2008.
