Po nástupu do čela hejtmanství totiž právě ve školství slibovali politici velké změny. „Daří se nám měnit tradičně vnímanou roli kraje z toho, že staví budovy a pořizuje do nich vybavení, na organizátora debaty, kam školství má směřovat,“ bilancuje náměstek hejtmana Jiří Nantl (ODS). Zároveň zdůrazňuje, že se svému resortu věnuje jako systému a neřeší jen dílčí problémy škol.
Mezi nejvýznamnější strategické kroky patří posilování kapacity všeobecného maturitního směru vzdělávání, což trápí zejména Brno. Proto zde od školního roku 2024/2025 kraj otevře nové přírodovědné gymnázium se zaměřením na chemii až pro pětistovku studentů.
Střední průmyslová škola chemická jako první na jižní Moravě zavedla osvědčené přírodovědné lyceum, a tak byla pověřená i tímto projektem a už rekonstruuje budovu v Pionýrské ulici. „Spolu s vysokými školami, výzkumnými centry a odbornou praxí také řešíme takzvané kurikulum, laicky řečeno co a jak se bude na gymnáziu učit,“ vysvětluje ředitel Vilém Koutník.
Od stejného školního roku nabídne znojemská GPOA obor technické lyceum, diskutuje se o něm také v Břeclavi. A právě lycea patří k dalším trendům v kraji. Jde o maturitní obory s vyšším podílem všeobecného vzdělávání než na obdobných školách, ale nižším než na gymnáziích. „Vidím v nich budoucnost a také kompromis mezi poptávkou dětí a rodičů po něčem, co je relativně všeobecné, a potřebou mít absolventy připravené pro určité zaměření,“ podotýká Nantl.
Odborné školství pod větším dohledem
Kvalitu odborných škol, kterých je v kraji většina, má zase zvýšit nový superintendent, něco jako „nadředitel“. Stal se jím Andrzej Bartoś, který po více než třiceti letech skončil ve vedení uznávané Střední školy polytechnické v Brně.
„Má za úkol mapovat a vypracovávat návrhy, jak s odborným školstvím dál pracovat. Třeba někde chtějí otevřít nový obor a on prozkoumá, jestli to dává smysl pro kraj jako celek,“ nabízí příklad Nantl.
Bartoś vidí jednu z priorit v přípravě systému vzdělávání pro odborné učitele. „Dnes je zanedbané. Systematická nabídka pro ně v oblastech, kde vzniká řada nových technologií, materiálů a výrobků, opravdu chybí,“ vadí mu. Zároveň upozorňuje, že vzhledem k robotizaci a moderním technologiím se musí přizpůsobit i některé obory.
Místo opakovaných konkurzů kariérní řád
Kraj se v uplynulých dvou letech hodně zaměřoval i na podporu ředitelů jako lídrů škol. Každý nově jmenovaný dostává mentora a pro ty zkušenější je určeno „poradenství“ ze strany byznysu.
„Obou programů jsem se účastnil a rozhodně jsou přínosné,“ říká Zdeněk Pavlík, ředitel brněnské Střední školy technické a ekonomické. „Každý nový ředitel ocení praktické zkušenosti předané zkušeným kolegou,“ přidává se Petra Kalousková, která druhým rokem vede Střední odbornou školu Morava v Černovicích.
Jihomoravský kraj má i vlastní kariérní systém. Zatímco jinde na konci funkčního období vypisují ředitelský konkurz, podle Nantla to nedává smysl. „Spíš s nimi pracujme, nabídněme profesní rozvoj, vyhodnocujme. Je to běh na dlouhou trať. Razím tezi, že v prvním období se ředitel spíš učí řemeslu,“ míní.
A tím se nekončí. V následujících letech chce kraj posílit práci s celou „sborovnou“. Už v letošním rozpočtu se objevily peníze na transformaci osnov. Čtyři školy ročně si tak mohou přizvat experta, který povede diskuzi a vypracuje plán, jak líp učit. Zásadní ale je, aby se na něm podíleli všichni pedagogové ve škole. „Když si to vezmou za své, promítnou hlediska předmětů a jejich přístup a zavládne shoda, bude v tom veliká síla,“ věří Nantl.
Rozvoj za cenu vévody z Edinburghu
Další plány myslí i na studenty. Od letoška kraj systematicky nabízí středním odborným školám učňovského zaměření program osobnostního rozvoje ve spolupráci s Mezinárodní cenou vévody z Edinburghu. Velmi dobré zkušenosti s tím už má zmíněná Střední škola technická a ekonomická. Účastník si v jedné ze tří kategorií – pohyb, dovednost a dobrovolnictví – určí cíl s důrazem na pravidelnost. Má se dostat mimo komfortní zónu a posunout osobní limity.
„Výzva vede mladé lidi k osobnímu rozvoji a její splnění je celosvětově uznávanou položkou do životopisů a dá se použít také jako plusové body při přijetí na některé univerzity,“ přibližuje ředitel Pavlík.
Na jeho škole projekt nyní plní 36 žáků. Někteří posilují, běhají, jiní se starají o zvířata, další doučují, pilují hru na hudební nástroj nebo pracují s mládeží třeba ve skautu. Najdou se i ti, kteří čistí své okolí od odpadků nebo vysazují stromy.
Jak už MF DNES informovala, v rozpočtu kraje se objevilo i 20 milionů korun na pomoc s duševním zdravím mladých. Učitelé mají být díky tomu proškolenější a metodici prevence či výchovní poradci zase získat víc času. I tady jde v České republice o ojedinělý projekt.
