„Je důležité, aby už Evropa jasně definovala svou pozici,“ říká k návrhu vytvořit tribunál pro souzení ruských zločinů český europoslanec Jiří Pospíšil pro iDNES.cz. Ideu zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už na podzim minulého roku. Dodnes se však Unie neshodla ani na tom, jak a kde by se ruský vpád na Ukrajinu měl soudit.
V úterý večer se o tématu začala vést debata na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku. Přichází krátce poté, co ruští vojáci zaútočili na civilisty v Dnipru. Zločin samostatně rozebírali i europoslanci a stal se předvojem rozpravy o možném soudu pro takové zločiny.
„Nepřestaneme (podporovat Ukrajinu), dokud Rusko nestáhne své síly a dokud nebude spravedlnosti učiněno zadost,“ řekl eurokomisař pro otázky justice Didier Reynders. Ne všichni to ovšem vidí podobně. Během rozpravy vystoupil i slovenský europoslanec Milan Uhrík z krajně pravicové strany Republika. Bývalý kotlebovec Unii vzkázal, že pokud chce zřídit tribunál pro válečné zločiny na Ukrajině, „tak fajn“.
Bez dalších detailů nebo kontextu však kolegům položil otázku, kdy se začnou vyšetřovat „válečné zločiny Američanů v Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Libyi“. Vyzval také, aby se začala řešit „podezřelá úmrtí, která se začínají objevovat po vakcínách“. „Kdy budou potrestaní viníci, kteří podminovali plynovod Nord Stream a odřízli Evropu od plynu?“ ptal se. Západ přitom ze zničení plynovodu podezírá Rusko. „Pokud má vzniknout jen další politický tribunál s předem napsanými rozhodnutími, pak děkujeme, ale o to nemáme zájem,“ dodal Uhrík.
Česko chce sladit vyšetřování zločinů na Ukrajině. Bradáčová připouští tribunál |
Ve čtvrtek by mělo přijít první hlasování. A jaké jsou možnosti? Pospíšil říká, že může vzniknout buď úplně nový, ad hoc zřízený trestní tribunál, anebo se věc svěří některé ze stávajících institucí.
„Můžeme jít třeba cestou existujícího Mezinárodního trestního soudu, který sídlí v Haagu. Někteří akademici zase zmiňují možnost, že by se jednalo o ukrajinský vnitrostátní soud obohacený o mezinárodní prvky,“ vysvětluje. Na příkladu genocidy ve Rwandě pak uvádí, že by se Kyjev mohl dohodnout s OSN, nechat si vznik soudu odsouhlasit Valným shromážděním a ratifikovat generálním tajemníkem Antóniem Guterresem.
Europoslanec ovšem podotýká, že tribunál v Haagu (ICC) nemůže současnou situaci na Ukrajině soudit. Rusko, ale ani Ukrajina totiž oficiálně neratifikovaly zakládající listiny tohoto soudu a jeho autoritu tak neuznávají. ICC navíc nemá kompetence na souzení aktu agrese, jak plénu připomněl i eurokomisař Reynders. V případě soudu pod palcem OSN by zase Rusko vznikající instituci zcela jistě zablokovalo, protože dodnes sedí v Radě bezpečnosti.
Česko se tedy podle Pospíšila drží první varianty. „Třeba Německo má úplně jiný názor než my a přiklání se k tomu, aby se to řešilo v Haagu. My a země střední Evropy prosazujeme možnost nového, samostatného zvláštního tribunálu. Ten by asi byl založen na podobě nějaké výseče mezinárodní smlouvy, čímž by získal legitimitu. Aby byl takovýto justiční orgán funkční, musí splňovat dvě věci,“ říká bývalý ministr spravedlnosti.
 |
„Musí být schopný soudit trestný čin agrese – nejen ony následné válečné zločiny, které byly spáchány na Ukrajině, ale i samotný akt agrese. Ten musí být právně postihnutelný. A navíc musíme řešit, jak před soud dostaneme nejen vojáky, kteří zvěrstva na Ukrajině páchají, ale i politické představitele Putinovského Ruska, kteří za samotnou agresi mohou,“ upozorňuje.
Na otázku, zda si něco takového umí představit, odpovídá, že to může být reálné, pokud soud tuto pravomoc bude mít. „Můžete je odsoudit v nepřítomnosti. A třeba jednou, až se tam změní režim, budou vydáni ke spravedlnosti. Soudit ‚jen‘ vojáky a ‚jen‘ válečné zločiny je podle mě polovičaté řešení,“ míní Pospíšil s tím, že pokud současný Kreml nepadne, vždy se na odsouzené dá uvalit mezinárodní zatykač.
Kreml se vysmál tribunálům. Naopak sledujeme zločiny Kyjeva, řekl Peskov |
Vznik unijního trestního tribunálu podporuje také česká europoslankyně Dita Charanzová. „Dnes a denně jsme na Ukrajině svědky naprostých zvěrstev, která jsou páchána na civilistech. Tyto otřesné činy musí být potrestány a ti, kteří je páchají musí stanout před soudem,“ uvedla. Nebrání se však ani tomu, aby se posuzování ruských zločinů zhostil mezinárodní trestní soud.
„Lidská spravedlnost je vždycky pomalá a ta mezinárodní je ještě pomalejší. Ale věřím v to, že se to jednou podaří. Ovšem jednou z věcí, které české předsednictví nedořešilo, jsou zbytečné průtahy,“ dodává ještě Pospíšil. A od nastupujících Švédů, kteří v úterý ve Štrasburku představili své priority pro tento půlrok, očekává, že otázku tribunálu během svého předsednictví dořeší.
Důkazy pro patřičný soud, ať už bude jakýkoliv, se přitom sbírají už teď. Na Ukrajině je spolu s několika dalšími zeměmi dokumentují i čeští vyšetřovatelé. Právě jejich záznamy pak mohou posloužit k pohnání ruského režimu ke spravedlnosti. Kreml už vzkázal, že žádný mezinárodní soud nehodlá uznávat.
