„Ve zkratce je naší prioritou učinit Evropskou unii zelenější, bezpečnější a svobodnější,“ řekl v úterý na úvod svého projevu v plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku švédský premiér Kristersson. „Máme spoustu práce,“ dodal. Připomněl, že v Evropě zuří válka, která vedla k množství obětí jak mezi vojáky, tak mezi civilisty, a k „brutálním zvěrstvům“.
„A rovněž i k energetické krizi a ekonomickému poklesu. Dosud byla odpověď Evropské unie na nelegální vpád Ruska na Ukrajinu silná, jednotná a rozhodná. Mimo devět sankčních balíků jsme nedávno Ukrajinu podpořili ještě i dalšími 18 miliardami eur,“ pokračoval švédský premiér, který pak přešel k další hlavní prioritě švédského předsednictví.
Tou je přechod od fosilních paliv k ekologičtějším alternativám. „Zbavit se fosilních paliv v sedmdesátých letech bylo otázkou peněz. V osmdesátých a devadesátých letech se to čím dál více stávalo otázkou boje s klimatickou změnou. A teď už je to zjevně věcí geopolitiky a bezpečnosti,“ řekl ke snaze EU zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě.
„Vladimir Putin nepodcenil jen Ukrajinu, ale také Evropskou unii,“ pochválil dále evropskou jednotu, za což ho europoslanci odměnili potleskem. Chvály se z úst Kristerssona dostalo i Francii a České republice, které Radě EU předsedaly v minulém roce a na jejichž „excelentní práci“ chce Švédsko navázat. „Naším zcela jasným odrazovým můstkem a společnou přední prioritou je a musí být Ukrajina. Nic není důležitější,“ zdůraznil.
Vítězství Ukrajiny je podle něj existenční otázkou pro Evropu i celý svět. „Buča se stala součástí naší kolektivní evropské paměti,“ odkázal Kristersson na ukrajinskou obec, která se stala jedním z prvních symbolů ruské brutality vůči civilistům. Nejen v ní, ale i na dalších místech Ukrajiny už byly odkryty hromadné hroby plné zavražděných a umučených obětí.
Kristersson k tématu Ukrajiny a její poválečné rekonstrukce mimo jiné řekl, že se ruské zmrazené majetky musí stát „nejen součástí problému, ale i součástí řešení“. Snahu postavit zničenou zemi zpět na nohy přirovnal k Marshallovu plánu z doby po druhé světové válce.
Migrace? Chceme víc kontroly, říkají Švédi
Otázka bezpečí se však podle premiéra nepojí jen se zuřící válkou. Projevuje se i v dalších oblastech. „Například svoboda pohybu po Evropské unii by samozřejmě neměla znamenat svobodný pohyb kriminálních aktivit. Máme ještě spoustu prostoru pro to, abychom posílili spolupráci v boji proti organizovanému zločinu,“ pokračoval.
„Musíme také pokračovat ve vytváření společné a koherentní migrační politiky, zatímco budeme využívat všechny dostupné prostředky k tomu, abychom řešili aktuální problémy,“ řekl politik, který stojí v čele švédské vlády teprve dva a půl měsíce. Jeho menšinový pravicový kabinet se opírá také o hlasy euroskeptické a protiimigrační strany Švédští demokraté.
Pod tlakem krajní pravice. Azylovou politiku EU brzdí paradoxně Švédi |
Právě proto se čeká na to, jak se předsednictví popasuje s dlouhodobými snahami EU o reformu migračních a azylových pravidel. Absenci jasného postoje ohledně migrace vyčetli švédskému premiérovi například čeští europoslanci za Piráty.
„Jsem ráda, že švédský premiér jako první prioritu předsednictví zmínil odhodlání pokračovat v trendu nastoleném Českou republikou, tedy k jednoznačné podpoře Ukrajiny v boji s ruskou invazí... Co vnímám naopak jako slabinu, je malý důraz na řešení migrace současné i budoucí. To se nám bohužel vrátí jako bumerang,“ uvedla Markéta Gregorová.
Šéfka socialistické frakce S&D Iratxe Garcíaová Pérezová ve svém vystoupení upozornila, že Kristersson se nezmínil o právech migrantů, ale ani o ženských právech.
Svůj postoj k migraci švédský premiér vysvětlil až na následné tiskové konferenci. „Nesouhlasíme s nelegální migrací. Máme tu situaci, která připomíná rok 2015 (éru velké uprchlické krize v Evropě, pozn. red.),“ míní.
„Chceme lepší kontrolu migrace, lepší spolupráci s třetími zeměmi (ze kterých migranti přicházejí) a vracení lidí,“ uvedl Kristersson s tím, že se členské země zatím neshodnou na podobě migračního paktu, se kterým přišla Evropská komise.
Pakt má nastavit společné dlouhodobé mechanismy pro řešení migrace v Unii, jejíž členové mají migrační politiku nastavenou podle svých vlastních zákonů. Komise doufá, že se tím proces zjednoduší, zefektivní a zároveň zlidští. Kristersson dodal, že debata o návrhu bude pokračovat.
Konkurenceschopnější Evropa
Jednou z nejdůležitějších priorit švédského předsednictví je dále také boj s globálním oteplováním, mimo jiné prostřednictvím postupného opouštění fosilních paliv. „Závazek snížit emise o 30 procent do roku 2030 je životně důležitý pro to, abychom dosáhli klimatické neutrality v roce 2050 a dodrželi cíle plynoucí z Pařížské klimatické dohody,“ připomněl premiér europoslancům a zmínil nedávný výjezd unijních představitelů do Švédska, kde se předvedly firmy přecházející na ekologičtější provoz.
Floskule o jednotě, loga sršící nápady. Jak státy EU pojímají předsednictví |
Právě Evropská unie přitom může podnikům poskytnout právní rámec pro tento vývoj. Jako příklad přitom uvedl zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. „Touto cestou musíme pokračovat,“ míní. Změnit by se podle něj měl i trh s elektřinou. „Energie ze správných zdrojů a za správnou cenu je základem zelené transformace,“ podotkl.
Stockholm chce také EU pomoct k větší konkurenceschopnosti. Ta má přijít třeba díky ekologickým inovacím, kterými se svět rád inspiruje, ale i zjednodušením podmínek, které nyní například evropské firmy vyrábějící baterie do elektroaut mají. Varoval, že produktivita v Evropě stále klesá a že „čím dál méně velkých společností má sídlo v Evropské unii“.
„Nevyužíváme naplno náš ekonomický potenciál. Na výzkum a vývoj dáváme méně prostředků než Spojené státy a Čína. Vysoké ceny energií mohou EU připravit o investice,“ dodal.
Ve Švédsku pověsili Erdogana za nohy. Sabotáž vstupu do NATO, zuří vláda |
Švédi si během své „nadvlády“ chtějí pohlídat i dodržování principů právního státu v členských zemích EU. Dlouhodobě je vláda práva z pohledu Evropské unie v ohrožení především v Polsku a Maďarsku. „Historie nás učí, že právní stát je předpokladem naší další politické, právní a ekonomické spolupráce. Pokud chceme, aby byla práva občanů chráněna napříč Evropskou unií a jednotný trh správně fungoval, vláda práva musí být dodržována v každé zemi,“ podtrhl Kristersson.
„Existují formáty, jejichž prostřednictvím můžeme mluvit s diktaturami. Ale Evropská unie určitě není jedním z nich. Je a musí zůstat klubem demokratických zemí,“ dodal s tím, že se v posledních letech podařilo vytvořit pravidla, která zamezí zneužívání unijních fondů v členských zemích. Žádnou však konkrétně nejmenoval. Na toto téma také Švédi v květnu uspořádají sympozium ve Stockholmu.
Vzpomněl také jeden z projevů českého premiéra Petra Fialy, který citoval slova amerického exprezidenta Ronalda Reagana o tom, že demokracii vždy nejpozději za jednu generaci hrozí smrt. „Já s tím souhlasím. Žádná politická instituce se nesmí spokojit s dosaženými úspěchy,“ přidal k tomu Kristersson.
Žlutá a modrá spojují Švédsko s Unií
Švédsko si předsednictví vyzkouší už potřetí. Rada Evropské unie se po pestré české směsi pro tento půlrok zahalí do modro-žluté. Taková je totiž švédská vlajka a zároveň i ta unijní. Vláda ve Stockholmu oznámila, že zvolená dvojice barev má symbolizovat solidaritu a společenství.
Samotné logo si pak pohrává se symbolikou. Anglicky se Švédsko řekne Sweden, přičemž slůvko „we“ znamená my. Název státu doplňuje ještě letopočet 2023, tečka a „eu“. Kombinace těchto prvků pak vždy odkazují na společnou budoucnost, unijní komunitu či „důležitost Unie pro občany“.
Předsednictví končí. Povedlo se, prosazovali jsme české zájmy, hodnotí Fiala |
Tečka prý zastupuje odhodlanost a společnou cestu vpřed. Na proměnlivost švédského přirozeného světla si pak mají vzpomenout lidé vždy, když vejdou do konferenčních místností. Jejich design se totiž bude vyvíjet stejně jako rok ve Švédsku. „Od lednové temnoty po půlnoční slunce v červnu,“ uvádí web švédského předsednictví.
Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po půl roce a během svého mandátu řídí zasedání na všech úrovních Rady. Od roku 2007 navíc vytvářejí trojice, které spolu úzce spolupracují. Nový systém o dva roky později ukotvila Lisabonská smlouva, jež také zásadně omezila samotný význam předsednictví.
Stávající trojici tvoří Francie, Česká republika a Švédsko, které ji uzavírá. Po Švédech si „klíče“ od Rady převezmou Španělé a odstartují novou trojici. V té budou ještě Belgičané a Maďaři.
