Trest smrti Akbarímu podle íránského provládního serveru Nournews potvrdil íránský nejvyšší soud. Datum popravy neuvedl.
Íránské ministerstvo informací v prohlášení k verdiktu, oznámeném před třemi dny, označilo Alírezu Akbarího jako „jednoho z nejvýznamnějších lidí, kteří se infiltrovali do citlivých a strategických center země“. Zatčen byl v roce 2019. Britská diplomacie naléhala na okamžité propuštění odsouzeného. Snažila se dosáhnout toho, aby Akbarí získal spojení s konzulárním úřadem. Írán však dvojí občanství svých obyvatel neuznává.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna si v reakci na tuto událost v sobotu v Paříži předvolala íránského chargé d’affaires, píše Reuters. „Byl varován, že opakované porušování mezinárodního práva Íránem nemůže zůstat bez odezvy, zejména pokud jde o zacházení s cizími státními příslušníky, které svévolně zadržuje,“ stojí v prohlášení francouzského ministerstva zahraničí.
„Poprava Alírezy Akbarího v Íránu mě šokovala,“ reagoval britský premiér Rishi Sunak na Twitteru. „Byl to bezcitný a zbabělý čin, který provedl barbarský režim, který nerespektuje lidská práva vlastních lidí,“ dodal.
I am appalled by the execution of British-Iranian citizen Alireza Akbari in Iran.
This was a callous and cowardly act, carried out by a barbaric regime with no respect for the human rights of their own people. My thoughts are with Alireza’s friends and family.
Britský ministr zahraniční James Cleverly popravu označil za politicky motivovanou. „Jde o politicky motivovaný akt barbarského režimu, které absolutně nerespektuje lidský život,“ uvedl šéf britské diplomacie. Obdobně se vyjádřil zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Popravu označil za „politicky motivovanou“ a za „hanebný čin“.
Čtyřicet let a zbičování. Írán poslal do vězení Belgičana za špionáž |
Írán tento týden zveřejnil video Akbarího, které se podle BBC jeví jako vynucené přiznání. Perská redakce BBC ve středu odvysílala audiovzkaz, v němž od Akbarí uvedl, že ho mučili a donutili, aby se před kamerou přiznat ke zločinům, které nespáchal.
Akbarí ve vzkazu dále uvedl, že před několika lety žil v zahraničí, když ho na návštěvu Íránu pozval jeden z nejvyšších íránských diplomatů, který se podílel na jaderných rozhovorech se světovými mocnostmi.
Jakmile dorazil do země, byl obviněn, že od tajemníka íránské bezpečnostní rady Alího Šamcháního získal přísně tajné zpravodajské informace „výměnou za lahvičku parfému a košili“. Akbari uvedl, že ho „vyslýchali a mučili“. Írán se podle něj jeho popravou chce „Británii pomstít“.
Rušíme mravnostní policii, zní z Íránu. Po měsících tragédií a protestů |
Vztahy mezi Británií a Íránem se v posledních měsících zhoršily poté, co Londýn v reakci na násilné potlačení protivládních protestů v zemi uvalil sankce na íránskou mravnostní policii a vysoce postavené bezpečnostní činitele.
Írán v posledních letech zatkl desítky Íránců s dvojím občanstvím nebo trvalým pobytem v zahraničí, většinou na základě obvinění ze špionáže či ohrožení národní bezpečnosti.
Dva Britové s íránským občanstvím Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová a Anoosheh Ashoori, kteří byli řadu let zadržováni v Íránu, byli loni propuštěni. Británie předtím splatila Íránu desítky let starý dluh ve výši asi 400 milionů liber (necelých 11 miliard Kč). Nejméně dva další britsko-íránští občané však zůstávají ve vazbě.
Protivládní protesty v zemi vypukly loni v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.
