Studii zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Proč je důležitá? Někteří starostové měst a obcí měli po požáru jasno. Rozsah požáru podle nich zvýšily smrkové souše, které v lesích zůstaly, za což podle mnohých mohla správa národního parku. A téma je pořád citlivé.
„Dneska se hlupáci dělají ze starostů. Je nám neustále vkládáno do úst, že jsme snad požadovali to, že by veškeré suché dřevo mělo být vyvezeno. To nikdy žádný ze starostů nepožadoval. My jsme pouze kvůli suchým stromům upozorňovali na zvýšené požární nebezpečí a požadovali jsme bezpečnostní kácení kolem obcí tak, aby nedocházelo k přenosu případného požáru na blízká obydlí,“ vysvětluje starosta Krásné Lípy Jan Kolář.
Podle vědců by se oheň na holinách šířil mnohem rychleji a na větší ploše, než tomu bylo v živém lese či tam, kde byly třeba ony souše. Jak vyplývá z vědecké analýzy, hlavní roli při nezvladatelném šíření požáru hrálo největší sucho za posledních šedesát let, vysoké teploty a silný vítr.
„Měření přímo z území zasaženého požárem ukazují, že extrémně nízká vlhkost půd v holinách podporovala šíření požáru,“ uvedl Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a z České geologické služby, který expertní tým vedl.
Požáry hned nehasme, žádal park. Hazard, varovalo město. A přišla tragédie |
„Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tedy přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně,“ dodal s tím, že oheň dokázal překonat všechny typy lesa včetně živého borového lesa, skal nebo podmáčených míst.
I v místech s nejvyšší silou hoření zůstala vždy část ekosystému nezasažena ohněm, kde nejspíš zůstala zachována takzvaná semenná banka, neboli pořád zbyl v půdě základ pro obnovu. „V krátkodobém horizontu lze očekávat prudký rozvoj bylin a trav, následovaný lesem tvořeným břízou, osikou, vrbou, jívou a borovicí lesní,“ poznamenal Hruška.
Zpracovaná vědecká analýza bude podle mluvčího správy národního parku Tomáše Salova sloužit jako podklad pro další péči o území národního parku.
„Když někdo za určitých podmínek zapálí les, tak se s tím špatně něco dělá. Požár dosáhne rozměrů, kdy je prakticky nezvladatelný. V létě ty podmínky nastaly, začalo hořet prakticky všechno a není příliš podstatné, jestli jsou na území holiny, odumřelý smrkový porost, nebo živé stromy,“ vysvětluje Salov.
Všechny kůrovcové souše vytěžit nelze, říká nový šéf Českého Švýcarska |
„Studie nám také mimo jiné říká, že na protipožární prevenci musí spolupracovat celý region. Nemůže to být ponecháno jenom na správci lesa s tím, že ‚to je vaše dřevo, tak si s tím koukejte něco udělat‘. Návštěvníkům musíme zdůrazňovat, že není možné rozdělávat oheň na území parku kde je napadne,“ dodává mluvčí.
Prověřování požáru potrvá měsíce
Nejrozsáhlejší lesní požár u nás vypukl vloni 24. července. Vlivem silného větru se postupně rozšířil na více než tisíc hektarů plochy. Uhašení trvalo šesti tisícům hasičů dvacet dní.
Policie požár šetří jako obecné ohrožení. „Prověřování požáru stále trvá, kriminalisté případ i nadále prověřují jako trestný čin obecného ohrožení. Je nutné vyslechnout velké množství osob, provádět související šetření a vyčkat dodání zpráv, posudků a odborných vyjádření. Všechny podněty, zprávy a posudky od všech subjektů vyhodnocujeme v rámci stanovení dalšího postupu,“ uvedla policejní mluvčí Eliška Kubíčková.
„Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dosud největší lesní požár v Česku, tak tomu odpovídá i délka prověřování. To bude pravděpodobně pokračovat v řádu měsíců,“ doplnila mluvčí.
