Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJiž dříve Bašta uvedl, že si přijde jako ten, jehož jméno se nesmí vyslovit, jelikož se mu nedostává prostoru v médiích. Kandidát na prezidenta si na to tak postěžoval. „Poměrně často vidím komentáře, ve kterých se mluví o kandidátech, kteří mají podporu politických stran, ale mé jméno z toho vypadne. Už jsme to zažil tolikrát, že jsem si na to musel postěžovat na programové konferenci SPD.“
Poté padl dotaz na to, proč by byl Bašta vhodným prezidentem naší země. „Bez přehánění mohu říct, že vzhledem ke svým životním zkušenostem, mám nejlepší kvalifikaci na tento úřad,“ řekl Bašta. O jeho kandidatuře se rozhodlo až v září, tudíž musel Bašta i přehodnotit strategii své kampaně.
„Začínám tím, že oslovuji členy, voliče a sympatizanty SPD i ostatních vlasteneckých stran. Například Trikolora mě adoptovala jako budoucího kandidáta na prezidenta. Oslovuji tak lidi, kteří mají vliv na okolí, aby mi pomohli prolomit mediální bariéru,“ uvedl Bašta.
Danuše Nerudová nedávno v pořadu Rozstřel prohlásila, že by nepodala ruku ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Já už jsem mu ji tedy podal několikrát. Já bych neviděl důvod být nezdvořilý, protože emoce a zahraniční politika nejdou dohromady,“ řekl Bašta. Na otázku, zda je Putin diktátor, Bašta odpověděl, že „ne úplně, je to autoritář. Je trochu rozdíl mezi diktátem a autoritářstvím.“
Moderátor na to navázal s dotazem, zda je v Rusku demokracie. Bašta to shrnul tak, že my máme liberální demokracii a oni mají řízenou demokracii. „Každá demokracie, která se musí definovat nějakým přívlastkem, je demokracie nedokonalá.“
Bašta považuje liberální demokracii za nedemokratickou. „Podle toho, jak se třeba projevuje u nás, tak ano. Mám na mysli snahu omezovat názory či nálepkovat. Vytvořily se zde poměry, kde začala působit nejhorší forma cenzury, a to autocenzura. Lidé se bojí něco říct, aby se nedostali do konfliktu v práci. Bojí se, aby nebyli nálepkováni,“ uvedl kandidát. Bašta jako další omezení zmínil i odpojení dezinformačních webů.
Byl dělníkem i diplomatem. Bašta chce na Hradě uplatnit svou všestrannost |
Otázky se posléze přesunuly k válce na Ukrajině. Moderátor se Bašty zeptal, jak by si přestavoval ukončení válečného konfliktu. „Přestane se střílet a bude se jednat. Nemusí se to vůbec jmenovat mír, ale jen příměří,“ řekl kandidát. Jakmile podle něj dojde k jednání o míru, tak to skončí kompromisem, který se nebude líbit ani jedné z těch valčících stran. „Bavme se tedy o tom, jaká je alternativa míru. Třetí světová. Když nebude mír, tak co bude, no nejspíš třetí světová válka,“ řekl kandidát na prezidenta.
Rusko se navíc podle něj dopouští válečných zločinů, ale ty podle jeho slov válku obvykle doprovází. „Neomlouvám to, je potřeba to prošetřit bez ohledu na to, kdo to spáchal.“
V druhé části rozhovoru následovaly telegrafické otázky. Bašta řekl, že by odmítl přijetí eura a nepodepsal by zákon týkající se stejnopohlavních sňatků. Na téma týkající se legalizace marihuany řekl, že „není potřeba zavádět závislost na dalších drogách. Tradičně máme totiž už alkohol a tabák, není potřeba tu škálu prodlužovat.“
A jakým prezidentem by Bašta byl? „Jsem aktivní člověk, nikoliv ten, který by si zvykl, že má reprezentovat. Určitě bych se zúčastnil zasedání Poslanecké sněmovny, kdykoliv by se projednával zákon, ke kterému bych něco měl. Totéž platí i u Senátu. A samozřejmě bych chodil na vládu. Spory s vládou by se neřešily přes média, ale přímo na zasedání.“
Na závěr padl dotaz, zda by ze tří nejpreferovanějších kandidátů (Danuše Nerudová, Andrej Babiš, Petr Pavel) někoho veřejně podpořil, kdyby se sám nedostal do druhého kola voleb. „Ne, pro mě jsou všichni v podstatě stejní, i když se tváří, že jsou jiní než ti druzí dva.“
Okamurovo ztělesnění svobody a demokracie
Jaroslav Bašta je současným opozičním poslancem za hnutí SPD. Po konci kariéry na ukrajinské ambasádě odešel Bašta do důchodu a začal psát knihy o archeologii, kterou i vystudoval. Po pár letech začal pravidelně komentovat situaci na Ukrajině a Rusku. Na začátku roku 2019 pak po čtvrt století vystoupil z řad ČSSD.
Na podzim roku 2021 vedl Bašta v parlamentních volbách kandidátku hnutí SPD v Pardubickém kraji a opět se po letech stal poslancem. Ve Sněmovně je nyní členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Působí také ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Svou prezidentskou kandidaturu Bašta opřel o podpisy dvaceti poslaneckých kolegů z hnutí SPD. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury vyslaný kandidát Jaroslav Bašta ztělesňuje ideály strany - tedy svobodu a demokracii.
